V roce 2001 se v České republice objevily ve zvýšené míře porosty kukuřice, které byly napadeny listovými chorobami. Listové choroby se sice vyskytovaly na kukuřici i v minulých letech, ale rozsah napadení nebyl velký, a tak se jim nevěnovala v praxi téměř žádná pozornost.
Rozsah jejich rozšíření byl v roce 2001 neobvyklý a v této souvislosti se začaly objevovat otázky, zda půjde o trvalý trend.
Příčiny výskytu
Povětrnostní podmínky v roce 2001
Rok 2001 byl z tohoto pohledu pro rozvoj houbových chorob velmi příznivý. Poměrně intenzivní srážky a ke konci léta ještě příznivé teploty mezi 18 a 25 ºC umožnily primární infekci porostů. Velkou roli také hrálo dlouhodobé ovlhčení listů. Pro lepší pochopení, proč došlo v roce 2001 k silnému výskytu houbových chorob na listech kukuřice, slouží tabulka s meteorologickými údaji z pokusného stanoviště v Jabloňově. Tam jsou dlouhodobě zakládány poloprovozní pokusy s kukuřicí a při té příležitosti sledovány vybrané meteorologické vlivy.
V roce 2000 byl průběh počasí v měsících srpnu a září teplotně nadprůměrný a srážkově podprůměrný. Z toho vyplývá, že nebyly splněny předpoklady pro silnější výskyt houbových chorob na listech. Kukuřice naopak trpěla v závěru vegetace nedostatkem vody a na lehké půdě, která není schopna zadržovat vodu, porosty předčasně zasychaly. Tedy i v roce 2000 jsme mohli pozorovat porosty kukuřice se zaschlými listy. Příčinou nebyly houbové choroby, ale nedostatek vláhy.
Průběh počasí v měsících srpnu a září v roce 2001 byl na rozdíl od předchozího roku diametrálně odlišný. Srpen byl srážkově bohatší a také orosení a ovlhčení listů kukuřice bylo dlouhodobé. Navíc se až do konce srpna udržovaly poměrně příznivé teploty (dokumentuje to suma efektivních teplot dosažená v srpnu 2001 v Jabloňově), které byly společně s ovlhčením listů podmiňujícím faktorem pro rozvoj primární infekce. Měsíc září byl teplotně podprůměrný a srážkově nadprůměrný, z čehož plyne, že listy kukuřice byly po většinu času vlhké. Navíc citelně chyběl sluneční svit. Spolupůsobením všech těchto faktorů byly naplněny základní podmínky pro citelné poškození asimilačního aparátu kukuřice až jeho odumření. To mohlo u předčasně zaschlých porostů způsobit snížení výnosů zrna a nebo kvality siláží.
Sumy efektivních teplot velmi názorně ukazují, že průběh počasí byl ve druhé polovině vegetace a především v jejím závěru velmi příhodný pro rozvoj houbových chorob na listech. Vyšší teploty a vyšší vlhkost důležité pro primární infekci byly naplněny ve druhé polovině srpna a pro masový rozvoj chorob pak byly ideální nízké teploty a vysoká vlhkost vzduchu v září. Především v září bylo pro kukuřici hlavně ve vyšších polohách velmi nepříznivé počasí. Průběh dozrávání se zpomalil až zastavil a pozdější oteplení koncem měsíce a v první polovině října již nedokázalo plně kompenzovat tento handicap. Navíc na mnoha porostech již byla vegetace z důvodu zaschlých listů předčasně ukončená.
Agrotechnika
Původci listových chorob kukuřice jsou Helminthosporium turcicum, Helminthosporium carbonum, Helminthosporium maydis a Kabatiella zeae. Žádný z těchto patogenů nezpůsobuje onemocnění samostatně, ale nejčastěji pozorujeme jejich výskyt společně. Mnohdy lze jen velmi těžce pouhým okem určit, o kterého patogena jde, poněvadž symptomy na listech splývají. Nejčastěji se objevovaly hnědošedé podélné skvrny, které byly velmi často tmavě olemovány. Skvrny se rychle zvětšovaly a během několika dnů se začaly slévat do velkých skvrn až nakonec odumřel celý list.
Posklizňové zbytky jsou zdrojem primární infekce. Patogen přežívá na špatně zapravených posklizňových zbytcích a pak za vhodných povětrnostních podmínek způsobuje primární infekci. Především v oblastech se zvýšeným podílem kukuřice v osevním postupu a při špatném zapravení kukuřičné slámy do půdy je předpoklad pro silnější rozšíření infekce.
Při sledování výskytu napadených porostů byly patrné velké rozdíly mezi porosty, které byly často v nevelké vzdálenosti od sebe a navíc mnohdy šlo o stejný hybrid. Co zapříčiňovalo, že stejný hybrid byl na jednom pozemku silně napaden listovými chorobami a tentýž hybrid na sousedním pozemku nejevil známky napadení?
Při zevrubnějším pozorování bylo zřejmé, že porosty byly napadány nejprve na místech, kde byla půda ve špatném strukturním stavu - souvratě, trychtýře u vjezdů na pozemky a místa poškozená vícenásobnými pojezdy například při aplikaci kejdy. Také porosty na pozemcích, kde se jarní příprava půdy dělala za vlhka, vykazovaly častější a silnější napadení listovými chorobami. Obecně lze napsat, že špatný fyzikální stav půdy (půda se špatným vodním režimem, zhutnělá půda a půda bez vzduchu ) byl jednou z příčin silného napadení.
Také mezi hybridy je rozdílná náchylnost k listovým chorobám. Bohužel poznatky z jednoho roku se dají považovat za velmi orientační. Poněkud lépe se s infekčním tlakem vypořádaly hybridy stay green, ale zase to neplatilo obecně. U nás zatím neexistuje nezávislá studie náchylnosti hybridů k listovým chorobám. Také v zahraničí není dostatek informací o náchylnosti jednotlivých hybridů. Pouze v Rakousku sledují výskyt listových chorob déle, poněvadž se tam tyto choroby vyskytují ve zvýšené míře již několik let.
Do skupiny ostatní stresové vlivy lze zařadit nevhodnou organizaci porostu (přehuštění, nerovnoměrný výsev), nevyrovnanou výživu (především orientaci na hnojení dusíkem), zaplevelení zvláště prosovitými pleveli a napadení porostů na sousedních honech.
Ochrana proti listovým chorobám
Zatím nejsou k dispozici žádné přímé metody boje (například chemická ochrana) proti těmto chorobám. Proto se musíme orientovat pouze na nepřímé a preventivní metody ochrany. Mezi tato opatření lze zařadit:
o Zapravení posklizňových zbytků do půdy.
o Udržení a zachování dobré struktury půdy. Na takových stanovištích je předpoklad optimálního růstu a vývoje rostlin a vitální rostliny odolávají infekci lépe než rostliny oslabené.
o Omezení a předcházení stresovým faktorům. Nejsme schopni ovlivnit stres ze sucha nebo nadměrného zamokření. Vyvážené hnojení všemi potřebnými živinami a dokonalé odplevelení jsou faktory minimalizující stresové vlivy.
Závěr
Zemědělská praxe si až v roce 2001 uvědomila, že některé porosty kukuřice jsou předčasně zaschlé, a začala se zajímat, co je příčinou tohoto stavu a jaké to může mít následky. Hospodářská škodlivost listových chorob v roce 2001 naštěstí nebyla významná (spíše výjimečně byly sníženy výnosy zrna nebo ohrožena kvalita siláže), protože nástup onemocnění začal až v pokročilejším období vegetace (na konci srpna a především v průběhu září). Pokud by se listové choroby začaly rozvíjet dříve, byly by hospodářské škody citelnější.
Určitě je nutné počítat s tím, že se nedá ani v budoucích letech výskyt listových chorob vyloučit. Aby se listové choroby nestaly vážným problémem, je nutné věnovat patřičnou pozornost především preventivním agrotechnickým opatřením a zamezit vytváření podmínek vhodných pro jejich rozvoj. Tato nepřímá ochrana bude jistě levnější než potenciální letecká aplikace fungicidů.
Ing. Karel Prokeš,
Poradenská služba KWS
