Lepší než jen prodávat napřímo

Zemědělské družstvo Rodvínov je pozoruhodné především tím, že finalizuje svoji produkci brambor. Kromě toho si stále uchovává stáda skotu. Sídlí nedaleko Jindřichova Hradce a obhospodařuje celkem 2600 ha zemědělské půdy, asi 1950 ha z této plochy je orná. Brambory letos naplánovali na 200 ha.

„Většinu brambor zpracováváme přímo v podniku,“ uvedl Bohumír Bindr, hlavní agronom ZD Rodvínov. Loupané a vakuově balené dodávají přímo jídelnám. Také je předvařují, například pro snadnou výrobu bramborového salátu. Pěstují i brambory pro zpracování v mrazírnách a výrobu lupínků. „Je to rozhodně lepší, než je prodávat na balený konzum,“ shrnul B. Bindr.
Zároveň doufá, že letošní rok bude příznivější než minulý. „Loni brambory krásně vzešly, udělaly bohatou nať a vypadaly slibně. Pak ale začalo pršet, rostliny se zarazily, zežloutly a utopily se. Také ošetřování proti plísni bylo náročné,“ vysvětlil. To vše se podepsalo na výnosu, který podle jeho slov dosáhl 27 t/ha, přičemž v dobrém roce mívají 37 t/ha.
Pod plodinu pravidelně hnojí hnojem a také draslíkem. Při sázení přihnojují přímo do hrůbku (používají odkameňovací technologii) pod patu NPK, případně síranem na široko. Celková dávka dusíku v syntetických hnojivech je podle informací B. Bindera 90 kg/ha, dávka hnoje 35–40 t/ha. Loňský rok si vyžádal také poněkud více ošetření proti plísni bramboru. Včetně desikace to bylo osm postřiků, běžně stačí kolem sedmi.

Řepka se daří
S výbornými výsledky pěstují také řepku, mimo jiné jsou členy Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin. „Loni jsme měli tři sta hektarů a v průměru jsme dosáhli i přes částečné poškození kroupami výnosu 3,75 t/ha při hnojení 190 kg N/ha,“ shrnul B. Bindr. Pro podzimní ochranu požívají Butisan 400 SC + Command 36 CS, eventuálně Butisan Star a také Carambu. Na jaře už morforegulátory nepoužívají. Ošetřují proti krytonoscům a blýskáčkům, proti šešulovým škůdcům jen výjimečně. „Loni jsme ošetřili celou plochu proti hlízence. Zda se vyplácí, je těžké posoudit. Předloni, kdy byl hlízenkový rok, jsme také ošetřovali. Objevili jsme některé příznaky napadení, ale až později, takže řepka dozrála bez problémů. Zastáváme však názor, že ošetření se zaplatí,“ konstatoval B. Bindr.
V družstvu Rodvínov pěstují jen hybridní odrůdy. „Myslíme si, že rostlina má lepší habitus. Vzhledem k tomu, že odebíráme větším množství osiva, dostáváme se na takové množstevní slevy, díky kterým je rozdíl proti liniové odrůdě dodávané za plnou cenu minimální,“ uvedl B. Bindr s tím, že výnosový výkon hybridů považuje za lepší.
Pěstují například odrůdy od firmy Pioneer (PR46W14 a PR46W31), ale také od dalších dodavatelů. „Odrůdy od společnosti Pioneer máme po třetí. Reference na jejich hybridy byly dobré a co jsme očekávali, to se naplnilo. Zatím nás ještě nezklamaly. Oproti jiným odrůdám, u kterých se nám stalo, že rostliny vypadaly statně, ale výnos tomu neodpovídal,“ shrnul B. Bindr.
Možná si opět otestují polotrpasličí odrůdy, protože z informací na seminářích vyplynulo, že se umisťují lépe než jejich klasické hybridy. „Klasické hybridy ale zanechávají více biomasy v půdě. Myslím, že pro pole jsou vzrůstnější hybridy lepší, protože se tam dostane více organické hmoty. Potřebujeme tu také slámu na stlaní, a můžeme využít i řepkovou,“ uvažuje agronom Ing. František Pícha. „Zatím ji nevyužíváme, ale asi budeme muset,“ dodal B. Bindr. Jednu farmu totiž předělali na hlubokou podestýlku, kde je stlaní náročnější.

Stále krmí
Podnik stále provozuje živočišnou výrobu, kde kromě jiného zkrmují také odpady ze zpracování brambor. Podle B. Bindra mají 700 dojnic, 1300 kusů mladého skotu, z toho 700 jalovic všech kategorií, a dále 600 býků ve výkrmu a telat. Dojnice českého strakatého skotu jim dojí kolem 6500 litrů za rok.
V podniku pěstují 130 ha ozimého ječmene, 300 ha ozimé pšenice, 110 ha žita a 240 ha řepky. Na letošní jaro naplánovali 260 ha jarního ječmene, zaseli 25 ha ovsa a 55 ha jarní pšenice. „Přemýšlíme, co pěstovat, protože se skoro nic nevyplácí. Proto jsme zaseli napřímo 60 ha jetele. Jinak ho sejeme do podsevu jarní pšenice. Dále sejeme 280 hektarů kukuřice, především na siláž,“ uvedl B. Bindr. Doplnil, že v běžném roce u ozimé pšenice výnos 5,5–6 t/ha, obdobně také u žita. Ozimý ječmen dává kolem kolem 5 t/ha, jarní ječmen a pšenice shodně kolem 4,5 t a kukuřice na siláž 35–36 t/ha. Podnik hospodaří v nadmořské výšce 480–650 metrů a zaměstnává 120 pracovníků.