Letos poprvé po dvaatřiceti letech v historii Polních kázání na Lanškrounsku účastníci mírně zmokli. Ale ani nepříznivé počasí nezabránilo cestujícím ve dvou plně obsazených autobusech navštívit všech jedenáct polních „zastavení“ a prodiskutovat stav porostů.
S „modlitební knížkou“, která obsahovala všechny důležité agrotechnické údaje od předplodiny až po poslední termín ochrany či hnojení, procházeli agronomové a odborníci ze škol a výzkumných ústavů porosty a porovnávali, jak se které opatření osvědčilo a co by bylo třeba dodělat, či udělat jinak. Patronát nad celou akcí měl Ing. Jiří Dostál, Csc. ze společnosti Agroeko Žamberk, spol. s r. o., který všechny neúnavně a s úsměvem popoháněl a „vyvolával“ jednotlivé řečníky. „Kvůli suchému podzimu a zimním mrazům se během března a dubna nerozběhla mineralizace, dusík se ale uvolňoval po celý květen. Půda je nyní vyčerpaná a bude potřeba dodat dusík do klasů,“ vysvětlil hned na začátku Ing. Dostál.
Na potřebě kvalitativního hnojení do ozimých pšenic se shodli i další odborníci, především kvůli příznivému vlivu na HTS a syntézu bílkovin. Jak naznačil Ing. František Tichý, CSc. ze Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž, s. r. o, dobré zkušenosti mají s aplikací granulované močoviny v dávce 0,1 tuny na hektar. Varoval také před větším výskytem plodomorek, jejichž larvy mohou agronoma nepříjemně překvapit likvidací části klasu. Dospělci, drobní komárci, létají v době metání klasů, Ing. Tichý doporučil ošetření tehdy, když vymetá 60 % porostu.
Proti virózám již na podzim
Chorobami se podrobně zabývala také RNDr. Eliška Sychrová, CSc. z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni. V ozimých pšenicích se podle ní letos ve větší míře objevovalo padlí a braničnatka pšeničná, fungicidní ošetření ale jejich šíření zastavilo. Doporučila ošetření do klasů. Na ječmenech i pšenicích se letos ve větší míře objevovalo padlí travní, zatímco choroby pat stébel asi škodit nebudou, protože pro svoje šíření neměly příznivé podmínky, soudí. Více se však začala objevovat helmintosporiová skvrnitost pšenice (DTR), která se projevuje drobnými skvrnkami na listech. Především ve středních Čechách pak ve větší míře „zlobí“ virová zakrslost pšenice a ječmene.
Možnost ochrany proti této chorobě naznačil Ing. Tichý v závěrečném bloku přednášek. Spočívá ve včasné podmítce a zaklopení vzešlého výdrolu v okolí nově setých ozimů. Důležité je také systémové uplatňování minimalizačních technologií, které zabrání vzcházení výdrolu obilní předplodiny. V době, kdy ozimy mají přibližně dva a více listů, je vhodné ošetřit insekticidem okolní příkopy a jiné travnaté plochy. S výskytem choroby je třeba počítat v době, kdy je vlhký a teplý podzim.
Počasí rozhoduje
Na poli s kukuřicí si účastníci postěžovali, že kvůli nízkým teplotám plodina zůstává „sedět“ a nafialovělé zbarvení ukazuje na problémy s příjmem fosforu. Větší výskyt chorob na jednom z polí s jarním ječmenem zase připomnělo staré přísloví: „Člověk míní, Pánbůh mění,“ kdy bylo z agrotechnického termínu jasné, že porost fungicidní ochranu nutně potřebuje, počasí však včasný zásah nedovolilo a následkem toho je větší napadení padlím a hnědou skvrnitostí.
Jak připomněl prof. Ing. Vítězslav Škoda, CSc., počasí má v průměru až 17% vliv na výnos, po něm následuje volba odrůdy a ochrana rostlin. Starou bolest, tedy nedostatek přípravků k minoritním plodinám, si agronomové připomněli na poli s mákem, místy napadeném plísní makovou, proti které není povolen žádný přípravek. Ozimá řepka byla i po důkladném zkoumání bez chorob, nicméně RNDr. Sychrová upozornila, že momentální podmínky byly příznivé pro šíření hlízenky. Zastavení v naslepo prooraných bramborách bylo jen velmi krátké, protože plodina teprve místy ukazovala první lístky. Diskutovalo se tedy jen nad nejvhodnější aplikací herbicidů vzhledem k citlivosti odrůd na účinnou látku metribuzin.
Přísev zvedne výnos
Od brambor bylo jen několik kroků k trvalému travnímu porostu, kde čekal stroj pro úpravu a přísev lučního porostu Einböck Pneumaticstar s šestimetrovým záběrem. Je určen pro obnovu, přisévání a rychloobnovu lučních porostů a pastvin zejména tam, kde nelze provést klasickou obnovu kvůli slabé vrstvě ornice nebo svažitosti pozemku. Vedle setí a zapravení osiva dokáže vyvláčet část stařiny, provětrat a prokypřit porost a případně pozemek urovnat.
O tom, co od přísevu očekávat, informoval prof. Ing. František Hrabě, CSc. z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. „Efekt přísevu není dlouhý, měla by to být pravidelná součást agrotechniky porostu,“ zdůraznil. Zvýšení výnosu se projeví v závislosti na typu porostu po jednom až třech (u TTP) letech a trvá maximálně tři roky. Lze očekávat nárůst sklizené sušiny o 1 t/ha (TTP) či 1,5 až 3,5 t/ha (travní porost na orné půdě, jetelotrávy, efekt je v tomto případě kratší). Při rozhodování o přísevu je nutné zhodnotit botanické složení porostu a stanovit vhodný termín, aby se omezil konkurenční tlak původních rostlin. Záleží také na mezerovitosti porostu a výskytu nebezpečných plevelů, od určitého množství je nutné přísev doplnit herbicidní ochranou.
