Listové choroby
V květnu, kdy se u obilnin objevuje praporcový list, je hlavní období ochrany proti listovým chorobám. Zajistit by měla zdravá horní listová patra, nejvíce se projeví zpravidla na horních dvou listech. V závislosti na vývoji chorob mu může předcházet ošetření ve fázi druhého kolénka, které zachytí nástup padlí a také chorob pat stébel. Vhodné jsou širokospektrální fungicidy.
Tento termín nabývá na významu vzhledem k časnějšímu výskytu chorob v posledních letech. Období metání je třetím a posledním důležitým termínem pro ochranu, především před klasovými chorobami. Rozhodnutí, zda ošetřit či nikoliv, záleží na infekčním tlaku, účinnosti dříve použitého fungicidu a samozřejmě ekonomických podmínkách.
Padlí
Vysoká relativní vzdušná vlhkost a teploty pohybující se v rozmezí 18 – 22 °C jsou pro rozvoj této choroby optimální. Může způsobit ztráty až kolem 10 %, vyšší mohou být u ozimého ječmene.
Rzi
Nejčasněji se může objevit rez plevová. Vyhovují jí totiž nižší teploty, s optimem v rozmezí 10 – 15 °C a vysoká relativní vlhkost vzduchu. Při teplotě nad 20 °C typicky žlutavé kupky spor, uspořádané do pruhů, odumírají. Rez pšeničná se proti tomu nejlépe vyvíjí při teplotách kolem 20 °C, dostatečném slunečním svitu a střídavém ovlhčení listů.
Braničnatky
Vyhovují jim teploty kolem 23 °C, vlhkost nad 80 % a srážky. V letošním roce jsou již porosty často napadeny braničnatkou pšeničnou. To je třeba zohlednit při volbě fungicidu. Od braničnatky plevové a dalších skvrnitostí se liší barvou pyknid (zprvu medově žlutavá), ale především tvarem spor, které jsou u braničnatky pšeničné typicky dlouhé a tenké. Pro toto rozlišení je však již zapotřebí mikroskop.
Hnědá a rhychosporiová skvrnitost
Infekce hnědou skvrnitostí ječmene může pocházet jak z posklizňových, tak z osiva. Charakteristické síťovité hnědé skvrnky se objevují již na podzim, během vegetace se šíří především při dešťových srážkách. Ošetřuje se zpravidla tehdy, když hrozí riziko šíření do vyšších listových pater, a to podle úrovně napadení. Tímto zásahem se zároveň omezí výskyt rhynchosporiózy (vodnaté šedavé skvrny). Při zanedbání moření se také může objevit pruhovitost ječná, způsobující podélné žluté a následně černé pruhy na listech, které se časem třepí.
Plíseň maková
Typický šedofialový povlak mycelia je typickým příznakem infekcí plísní makovou (podkladový obrázek). Na líci jsou vidět chlorotické skvrny ze ztlustlým pletivem. Časné a silné napadení může způsobit deformace vegetačního vrcholu a následně stonků s makovicemi. Vlhké ročníky a pozemky výskyt choroby omezují. Efektivní ochranou je používání zdravého osiva.
Helmintosporióza máku
Na listech se projevuje tmavohnědými hranatými skvrnami, na stoncích modročerným páskováním. Ničí makovice, nejvhodnější ochranou je zdravé osivo.
V době květu a dokvétání řepky je aktuální ochrana proti šešulovým škůdcům, především proti bejlomorce kapustové. Dospělci mají nápadně dlouhé nohy a oranžově žlutý až červený zadeček. Na řepce škodí především první a druhá generace tohoto škůdce, jehož samičky kladou vajíčka do 1 – 2 cm dlouhých šešulí. Větší již musejí být zpravidla nějakým způsobem poškozeny. Tento názor ale doznává změn. Na porostu se dospělci vyskytují především v poledních a odpoledních hodinách, při slunečném a bezvětrném počasí. Termín ochrany by se měl přizpůsobit volbě insekticidu. Přípravky používané při dokvétání by měly mít larvicidní účinnost, před začátkem kvetení se zpravidla používají takové, které zasáhnou stonkové krytonosce a blýskáčka. Nutnou podmínkou je aplikace takových insekticidů, které jsou bezpečné pro včely.
Na průběhu ročníku závisí infekce řepky hlízenkou obecnou. Vlhko a teplo v době opadu květních plátků infekci podporuje. Zdrojem infekce jsou sklerocia, která na pozemku zůstala z minulých let. Protože houba snáze proniká do poškozených pletiv, je důležitým krokem při chemické ochraně úspěšná likvidace stonkových krytonosců. Termín ošetření se řídí použitým fungicidem, počasím a stavem porostu.
Pro uspokojivý výnos slunečnice je vhodné začít s chemickou ochranou proti houbovým chorobám (hlízenka obecná, plíseň šedá a další) již ve fázi třetího až čtvrtého páru pravých listů. Zároveň je potřeba dodržet zásady střídání plodin. Slunečnici po slunečnici je nutné zařazovat s odstupem minimálně šesti až osmi let, po řepce je nutný odstup tři až pět let.
Na obilninách se kromě chorob začínají v květnu objevovat také hmyzí škůdci. Sucho a teplo podporuje výskyt larev kohoutků, na porosty nalétávají dospělci bejlomorky sedlové, popřípadě první mšice.
V bramborách se začínají objevovat dospělci mandelinky bramborové, nalétávají také mšice, které přenášejí mnoho viróz. Ochranu je nutné provádět především v porostech určených pro produkci sadby.
Pranostiky pro květen
Filipa a Jakuba mráz, to obilí plný klas (1. 5.)
Bouřky v květnu znamenají dobrý rok.
Hřmí-li hodně v květnu, vyhrál sedlák sázku.
Déšť svatého Floriána je ohňová rána (4. 5.).
Déšť svaté Žofie švestky ubije.
Kdo o svatém Janě len zasívá, stébla zdéli lokte mívá (16. 5.)
Májová vody vypije víno.
Mnoho chroustů v máji, dobrý rok.
Je-li květen bez deště, schází to všude.
Chladný květen, červen vlažný, jest pro sýpky, sudy blažný.
Mokrý máj, chleba hoj.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
