Kukuřice je za normálních okolností lehce silážovatelnou plodinou. Musí se však sklízet v optimální vegetační fázi, což většinou nastane, když je mléčné linie ve dvou třetinách zrna a sušina celých rostlin se pohybuje kolem 33 %. V této fázi je údajně podle Filya (2004) maximální výnos fermentovatelných živin a degradovatelné neutrálně detergentní vlákniny (DNDF) na hektar.
Hovoří o tom v Zemědělci, v tématu týdne věnovanému kukuřici, Ing. Radko Loučka, CSc., který působí ve Výzkumném ústavu živočišné výroby, v. v. i. v Praze-Uhříněvsi. Připomíná, že zároveň je u siláže, sklízené v této fázi, také nejvyšší degradovatelnost sušiny a organických látek v bachoru. Silážovatelnost kukuřice se snižuje nejen sklizní v nevhodné vegetační fázi nebo při příliš vysokém či nízkém obsahu sušiny, ale také se zvyšujícím se množstvím popelovin, které působí pufračně. Popeloviny se do silážované hmoty mohou dostat prachem nebo blátem za zhoršeného počasí nebo sklizní s nízkým strništěm.
Většinou lehce silážovatelná
Kukuřice je sice většinou lehce silážovatelná, ale protože obsahuje hodně zbytkových (reziduálních) ve vodě rozpustných sacharidů (WSC), není tak aerobně stabilní jako siláže jiných plodin (je po styku s kyslíkem náchylnější ke kažení). Proces mikrobiálního kažení urychlují různé faktory, jako je zvýšená teplota a vlhkost okolí, doba expozice (působení kyslíku) a mikrobiální zátěž. K nižší aerobní stabilitě siláže dochází po silážování kukuřice s příliš vysokou sklizňovou sušinou, dlouhou řezankou, při nedostatečném zakrytí silážovaného materiálu, nízkém či špatném odběru siláže za silážních prostor, a také při odkrytí zbytečně velké plochy v silážním žlabu, čím je pak siláž vystavena vzduchu delší dobu. Významná role při řešení tohoto problému přísluší správnému výběru konzervačních silážních přípravků, které aerobní stabilitu siláže zvyšují. Jedná se většinou o chemické přípravky, nebo přípravky biologické, obsahující heterofermentativní bakterie, především Lactobacillus buchneri. Kromě chemického složení nabízených produktů může jejich účinnost záviset i na dalších předpokladech ze strany krmiva (primární stupeň zkažení) a životního prostředí.*
