Loňský rok byl pro množení kukuřice výborným ročníkem. Pozvolné vyzrávání semen velmi prospělo kvalitě osiv, a tak se pěstitelé kukuřice mají na co těšit. Nabídka hybridů je široká a jakostních osiv bude dostatek. Při výběru hybridů je ale třeba uplatnit všechny dostupné informace a zapomínat by se nemělo ani na vlastní zkušenosti.
Jaro může být chladné, a tak hybridy s horším chladovým testem nemusí v drsnějších oblastech obstát. Neplatí také, že pozdní hybrid je vždy výnosnější. Pokud se dostane do podmínek, kde mu časnější nástup podzimu nedovolí realizovat výnosový potenciál, nebývá výsledek dobrý. Pro naši zeměpisnou šířku se hodí hybridy s číslem FAO 250 – 280, pěstování pozdnějších je rizikové.
Výše uvedená doporučení padla kromě jiného na odborných seminářích, které v posledním lednovém týdnu uspořádala na několika místech České republiky firma KWS Osiva, s. r. o., Velké Meziříčí ve spolupráci s Agronomickou fakultou Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Jak je na těchto akcích obvyklé (šlo o pátý ročník zimních seminářů nazvaných Kukuřice v praxi), přizváni odborníci se věnují pěstování kukuřice z různých hledisek. Nejinak tomu bylo i letos.
Dotace na pěstování meziplodin zabraly
Možnosti získat na každý hektar půdy oseté meziplodinou 4580 Kč využilo mnoho zemědělců. Plocha dotovaných meziplodin se tak loni vyšplhala téměř ke dvěma stům tisícům hektarů. A protože se s takovým zatížením státního rozpočtu při vyhlašování dotačního titulu Pěstování meziplodin nepočítalo, muselo být pozastaveno podávání nových přihlášek a omezena možnost navýšení u již přihlášených ploch na maximálně o 10 %. Tak už to u nás, bohužel, chodí. Nehodnoťme ale nyní naši dotační politiku a spolu s Ing. Blankou Procházkovou, CSc., z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně se podívejme, co na jaře s pozemky, na kterých je vymrzlý porost meziplodiny.
Kromě kladů, z nichž je hlavní pozitivní vliv na půdní prostředí (omezení vodní a větrné eroze, přísun organické hmoty do půdy, zlepšení jejího strukturního stavu, snížení vyplavování dusíku na podzim a v zimě a další), přináší pěstování meziplodin i některé těžkosti, zvláště když musí být dodržena podmínka ponechání rostlinného krytu až do 15. února. Při zakládání porostů kukuřice, která bude následnou plodinou po meziplodinách pravděpodobně nejčastěji, mohou být zhoršeny podmínky pro setí. Jarní práce se mohou opozdit, protože se půda pod zbytky meziplodin hůře prohřívá a později dozrává.
Za úvahu stojí, jakou technologii přípravy půdy a setí zvolit. Vhodné je mělké kypření půdy radličkovým nebo talířovým nářadím, popřípadě přímé setí do nezpracované půdy speciální technikou. Zapravování meziplodiny orbou na jaře je méně vhodné. Ztvrdlé hroudy, jejichž vytvoření obvykle nelze zabránit, zvyšují riziko nerovnoměrného vzcházení kukuřice a tím nevyrovnaného porostu.
Základní hnojení je těžko nahraditelné
Přes 550 kg živin, má-li je ovšem k dispozici, odčerpá kukuřice z jednoho hektaru při výnosu osm tun zrna. „Přestože kukuřice hluboce koření (až do hloubky 0,8 – 1 m) a má dobrou osvojovací schopnost, z půdy, v níž živiny nejsou, si je vzít nemůže,“ zdůraznil Prof. Ing. Rostislav Richter, DrSc., z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Proto je třeba klást důraz na základní hnojení fosforečnými, draselnými a hořečnatými hnojivy a vrátit se u těchto živin k hnojení zásobnímu. Zásobní hnojení zvláště při orbě umožní zapravit živiny do orničního profilu, a tím se udrží optimální koncentrace solí v půdním roztoku. Aplikace fosforečných hnojiv pod patu při setí je pouze doplňkové opatření a listovou výživu prof. Richter označil za lék.
Při pěstování kukuřice po vymrzající meziplodině je zásobní hnojení vlastně nezbytností. Prof. Richter doporučuje tento postup: Po sklizni předplodiny hnojit fosforem, draslíkem a hořčíkem podle zásobenosti půdy živinami (výsledku agrochemického zkoušení půd). Dále upravit dávkou dusíku poměr C : N v posklizňových zbytcích. Pozor ale na omezení hnojení dusíkem ve zranitelných oblastech podle nitrátové směrnice!
Následuje setí vybrané meziplodiny. Ta, jak už bylo uvedeno, musí zůstat na pozemku do 15. února následujícího roku. Potom, před zakládáním porostu kukuřice, je vhodné aplikovat minerální nebo statkové dusíkaté hnojivo na podporu rozkladu zbytků meziplodiny i jako základní dávku pro kukuřici. Hnojit lze také fosforem, draslíkem a hořčíkem, ale podle prof. Richtera je mnohem lepší, když je těmito živinami hnojeno na podzim. Zásobu živin v půdě nenahradí ani hnojení pod patu při setí. Během vegetace se při výživě kukuřice dobře uplatní kejda a podle aktuálního stavu (výsledků anorganických rozborů rostlin) listová hnojiva.
Kejda kukuřici vyhovuje
Plodiny s dlouhou vegetační dobou a velkou potřebou živin, mezi něž kukuřice patří, dobře zhodnocují živiny z půdy i ty, které jsou dodány během vegetace v pravý čas. Jednou z možností, jak uspokojit nároky kukuřice na živiny, je hnojení kejdou, protože živiny dodané v tomto tekutém statkovém hnojivu jsou pro rostliny brzy snadno přístupné.
„Zatímco po prvním červenci je možné ve třetím aplikačním pásmu aplikovat kejdu pouze na slámu (vyjma řepky, máku, luskovin) a k meziplodinám (vyjma čistých porostů jetelovin a luskovin), první jarní hnojení kejdou není předpisy nijak omezeno a záleží na citu agronoma, jak bude postupovat,“ uvedl Ing. Jiří Dostál, CSc., známý odborník na statková hnojiva z firmy Agroeko Žamberk, spol. s r. o., s tím, že kejda jako hodnotné komplexní statkové hnojivo najde nejlepší uplatnění právě v kukuřici.
Pro racionální využití živin z kejdy doporučuje Ing. Dostál systém dělených dávek – od předseťové přípravy půdy po plnou vegetaci rostlin dvě až čtyři dávky podle množství kejdy, které je v zemědělském podniku k dispozici, a podle půdních a povětrnostních podmínek. „Čím více se termín a velikost dílčí dávky přiblíží odběrovým schopnostem rostliny, tím menší jsou ztráty živin vyplavením,“ zdůraznil Ing. Dostál.
K aplikaci kejdy na začátku a v průběhu vegetace se osvědčují hadicové aplikátory, které dopraví hnojivo na řádky pod listy rostlin. Mají několik předností. Jejich destruktivní účinek na půdu je minimální a jsou také šetrné k porostu. Zejména, je-li na rámu větší počet hadic, je aplikace rovnoměrná. Ztráty amoniakálního dusíku jsou v porovnání s aplikací rozstřikem často o 50 až 60 % nižší.
Zajímavou částí odborného semináře Kukuřice v praxi bylo vystoupení dr. Fridricha Jägera ze společnosti KWS MAIS GMbH, který hovořil o netradičním využití kukuřice. Budeme se mu věnovat v některém z příštích čísel Zemědělce.
