Jednatel společnosti KWS OSIVA s. r. o., Ing. Petr Růžička, přivítal přítomné hosty 3. ledna v Plzni již na 23. ročníku konference Kukuřice v praxi 2024, kterou společnost uspořádala ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně. Úvodem poděkoval návštěvníkům za hojnou účast, spolupráci v roce 2023 a do nového roku popřál pevné zdraví a mnoho úspěchů v letošní sezóně.
Cílem konference bylo, dle Ing. Růžičky, ukázat pěstitelům co nejvíce možností, jak s kukuřicí na poli hospodařit, aby dosáhli co nejlepších výsledků, a to pod v současnosti rostoucím tlakem veřejnosti a při plnění stále se zpřísňující legislativy. Následně pak představil jednotlivé přednášející a předal jim slovo.
Udržitelná intenzifikace
Doc. Hejduk z Ústavu výživy zvířat a pícninářství se ve svém příspěvku věnoval udržitelné intenzifikaci, což znamená produkci větších či aspoň stejných výnosů s menšími vstupy, než vyžadují standardní pěstební technologie. Možností, jak snížit náklady na produkci mléka a hovězího masa, je dle řečníka vyšší produkce vlastní, vysoce kvalitní píce při snížení podílu jadrných, zejm. pak nakupovaných krmiv. V současnosti však nelze zvyšovat výnosy snadno, např. pak zvyšováním dávek aplikovaných živin, příp. pesticidů. Udržitelná intenzifikace znamená v zemědělství produkci většího množství potravin ze stejné plochy půdy při snížení dopadů na životní prostředí.
Pokud jsou využity pro kukuřici jako předplodiny víceleté pícniny, umožní výrazně snížit, nebo zcela vynechat, dusíkaté hnojení. Moderní hybridní odrůdy mají při stejné úrovni hnojení vyšší výnosový potenciál než odrůdy starší. Přijímají z půdy více dusíku, a dokáží efektivněji zachytit a využít sluneční záření (větší počet listů i jejich velikost a životnost). Pro omezení negativních dopadů pěstování kukuřice na půdu a životní prostředí se stále častěji využívají podsevové, popř. ozimé meziplodiny, uvedl závěrem doc. Hejduk.
Výnos se počítá na vagóny
Produktový manažer společnosti KWS Osiva dr. Maňásek ve svém příspěvku uvedl, že společnost KWS již téměř 170 let buduje nezávislou značku šlechtitelské a osivářské společnosti a pomáhá udržet nezávislost a svobodu rozhodování také svým obchodním partnerům po celém světě. Každoročně je sortiment kukuřice KWS obohacen o novinky, které přinášejí jistotu vysokých výnosů, záruku kvality a perspektivu pro stále náročnější a rozšiřující se požadavky zemědělské praxe.
Pro rok 2024 je připraveno 7 nových hybridů kukuřice ze skupiny velmi raných až středně pozdních hybridů pro využití na siláž i na zrno. Dr. Maňásek představil 4 novinky v silážním a 3 novinky v zrnovém segmentu. Všechny novinky KWS, které přicházejí na trh v ČR, jsou stejně jako nosné hybridy řádně vyzkoušeny v poloprovozních firemních pokusech v různých pěstitelských podmínkách České republiky a zároveň jsou samozřejmě zařazeny v registračním řízení ÚKZÚZ s cílem prověřit jejich deklarované vlastnosti.
Význam pěstování žita na siláž
Podrobnému výčtu přínosů pěstování ozimého žita a jeho výživné hodnoty se ve svém příspěvku věnoval Ing. Jan Pazdera z pořádající společnosti KWS Osiva. Výnosová jistota a časná sklizeň bezpochyby patří mezi největší přednosti ozimého žita, stejně jako možnost pěstování na erozně ohrožených půdách.
Jeho zařazením do osevního postupu lze snížit erozi půdy a přispět tak k udržení organické hmoty v půdě. U žita vysoce ceníme tolerantnost k horším agroekologickým podmínkám, mrazuvzdornost, nenáročnost na předplodinu, fytosanitární účinek a toleranci ke kyselým půdám. Z hlediska výnosu sušiny a energie z jednotky plochy je považován za optimální termín sklizně celé rostliny žita těsně před počátkem metání. S postupujícími fenologickými fázemi se v důsledku vyššího podílu stébla v celé rostlině zvyšuje obsah hrubé vlákniny s vyšším stupněm lignifikace. Důsledkem toho se snižuje stravitelnost organické hmoty a klesá koncentrace energie. Žito však jednoznačně patří mezi krmiva s vysokou výživnou hodnotnou, vysoce stravitelná a bohatá na hrubé dusíkaté látky, shrnul Ing. Pazdera.
Podsevové plodiny při pěstování kukuřice
Nové trendy v pěstování plodin se v současnosti zaměřují na zvýšení druhové pestrosti osevních postupů, o kterých mluvil doc. Smutný z Mendelovy univerzity v Brně. Jednou z možností je dlouhodobé a systémové zařazování druhově pestrých směsí meziplodin vysévaných v letním období (např. po sklizni obilnin). Snahou je, aby co nejdříve po sklizni byl povrch půdy pokrytý vegetací, což přispívá ke snížení teploty půdy v horkých letních dnech a také eliminuje výpar vody z půdy, ale i erozi, zvláště na svažitých pozemcích. Jednou z dalších možností využití principů biotické intenzifikace je uplatnění tzv. pomocných plodin.
Předpokladem pro úspěšné uplatnění podsevů v praxi je výběr vhodných podsevových plodin a také termín výsevu. Z pohledu druhů jsou často využívány zástupci trav (jílek mnohokvětý a vytrvalý) a jetelovin (jetel inkarnát), a to buď samostatně, nebo ve směsích. Výnosy kukuřice jsou významně ovlivněny ročníkem (především množstvím a rozložením srážek v průběhu vegetace).
Bakterie a houby ve výživě plodin
Ing. Jiří Suchodol, z firmy AZOTER Trading s. r. o., se ve svém příspěvku zaměřil na problematiku asymbiotických bakterií, mykoparazitických hub a jejich aplikaci na kulturních plodinách, zejména pak na kukuřici. V úvodu vysvětlil pojmy symbiotické a asymbiotické bakterie, co vlastně bakterie umí a k čemu jsou prospěšné, dále popsal také význam mykoparazitických hub. Hlavní část příspěvku byla zaměřena na pokusy s používáním asymbiotickách bakterií a mykoparazitických hub v kulturních plodinách.
Ing. Jan Pazdera
Regionální obchodní zástupce
KWS Osiva s. r. o.
