Celosvětové plochy rostou
V režimu ekologického zemědělství se celosvětově obhospodařuje více než 31 milionů hektarů půdy. Uvádí to studie, kterou letos v únoru představili Mezinárodní federace ekologického zemědělství (IFOAM), Výzkumný ústav ekologického zemědělství (FiBL) a Nadace ekologie a zemědělství (SÖL). Jak ve svém shrnutí uvádějí, největší plocha obhospodařovaná tímto způsobem se nachází v Austrálii (12,1 mil. ha), následuje Čína (3,4 mil. ha) a Argentina (2,8 mil. ha). Německo, náš západní soused, se celosvětově umístil na sedmém místě (800 tis. ha.). Největší část ekologicky obhospodařovaných ploch se nachází v Oceánii (39 %), následuje Evropa (21 %), Latinská Amerika (20 %), Asie (13 %), Severní Amerika (4 %) a Afrika (3 %).
Pokud se jedná o podíl ekologicky obhospodařované plochy z celkové zemědělské půdy, jsou na špici alpské země, jako je například Švýcarsko s více než deseti procenty, podobně jako skandinávské země. Německo je s 4,5 % v mezinárodním porovnání na třinácté příčce. Dr. Helga Willer und Minou Yussefi, vydávající studii již sedm let, uvádějí, že plochy obhospodařované v systému ekologického zemědělství v porovnání s minulým rokem vzrostla o více než 5 mil. hektarů. To ale není způsobeno jen nárůstem zájmu o ekologické zemědělství, ale také lepší přístupností údajů.
Hodnotu globálního biotrhu v roce 2004 vyčíslila společnost Organic Monitor, která se zabývá průzkumem trhu, na 23,5 miliard eur, přičemž většina bioproduktů se prodává v Evropě a Severní Americe. Také pro příští roky očekává zdravý růst.. Jak uvedla obchodní ředitelka IFOAM Angela B. Caudle, budou se razantně rozvíjet také trhy v dalších zemích, jako jsou Brazílie či Blízký východ.
Ve Švýcarsku bez hybridů
Švýcarské ekologické podniky musejí v budoucnu splňovat nejen bio, ale také sociální standardy. Rozhodla o tom valná hromada organizace Bio Suisse. Nové podmínky se týkají platů a pracovních podmínek, zdraví, bezpečností, rovných šancí a práv zaměstnanců. Nová pravidla, která se týkají také dovozů v rámci organizace Knospe by měla vstoupit v platnost 1. 1. 2007.
Mimo to účastníci rozhodli nepoužívat při pěstování obilovin s výjimkou kukuřice hybridní odrůdy. Zdůvodnili to tím, že použitím takových odrůd klesá genetická variabilita a případná epidemie by mohla napadnout všechny rostliny na poli.
