„Musíme si uvědomit, jakou krajinu bychom chtěli předat příštím generacím,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík na konferenci Politika krajiny s podtitulem Krajina, která tu po nás zůstane. Akce proběhla v aule České zemědělské univerzity v Praze pod taktovkou Výzkumného ústavu pro krajinu, v. v. i., (VÚK, dříve Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví). Ten byl pověřený Ministerstvem životního prostředí (MŽP) zpracováním dokumentu Politika krajiny.
Ing. Linda Stuchlíková, ředitelka odboru adaptace na změnu klimatu MŽP, vysvětlila, že Politika krajiny vznikla z potřeby strategického přístupu ke krajině a jejím hodnotám. Jde o reformní součást Národního plánu obnovy, která vyplývá z evropské Úmluvy o krajině, implementačního plánu Strategického rámce Česká republika 2030 a Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu.
Dokument Politika krajiny se začal připravovat v roce 2024 a přibližně v polovině roku 2025 by měl být předložen vládě ke schválení. „Naší ambicí je proniknout v rámci politiky krajiny do všech strategií týkajících se krajiny,“ uvedla Ing. Stuchlíková. Tato oblast je velmi široká: týká se životního prostředí, územního rozvoje, lesnictví, kultury, dopravy, architektury a stavebnictví atd. Implementační rámec politiky krajiny zahrnuje opatření a úkoly nutné pro naplňování strategických cílů, které propojuje s nástroji. Přípravou dokumentu Politika krajiny je pověřeno šest odborných pracovních skupin, v nichž kromě garanta z MŽP a koordinátora z VÚK spolupracují zástupci z Ministerstva pro místní rozvoj (MMR), Ministerstva zemědělství (MZe), Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva dopravy, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK), Národního památkového ústavu, Povodí Moravy, Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR, Lesů České republiky a další odborníci z výzkumu i praxe. Cílem je předložit dvacet strategických cílů do roku 2050, které jsou klíčové pro naplnění priorit politiky krajiny a eliminaci problémů identifikovaných v analytické části. K prioritám využívání a ochrany krajiny patří její koordinovaná správa, respekt k přírodním a kulturním hodnotám a posílení biologické rozmanitosti. Nedílnou součástí politiky krajiny je vyvážená zemědělská činnost a pestré lesy přizpůsobené klimatickým změnám a s respektem k jejich mimoprodukčním funkcím.
Celý článek najdete v Zemědělci v regionu pro Plzeňský kraj 2025.
