K přírodě se dlouhodobě nechováme tak, jak bychom měli. V důsledku nešetrného zacházení se mění k horšímu ráz krajiny i struktura půdy. Také nenávratně mizí rostlinné i živočišné druhy. K tomu bohužel přispívá také nešetrný způsob hospodaření na zemědělské půdě. Pro přírodu lze mnohé udělat, aby se zastavily negativní dopady jejího drancování.
V roce 2018 vyhlásila Asociace soukromého zemědělství ČR program Pestrá krajina, jehož smyslem je poukázat na to, jak sedláci na rodinných farmách přemýšlejí o konceptu svého hospodaření.
Výsledkem jsou pestré osevní postupy, biopásy, drobné vodní nádrže, obnova a vysazování sadů, remízků nebo alejí a mnoho dalších opatření prospěšných pro krajinu. Asociace soukromého zemědělství (ASZ) a Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) uspořádaly tradiční konferenci nazvanou Pestrá krajina v univerzitní aule a zároveň formou videokonference. Letos se konal už sedmý ročník této akce. Jednotlivé přednášející vtipně uváděla herečka Simona Babčáková. Po přednáškách měli příchozí možnost ochutnat rozmanité produkty ze soukromých hospodářství. Na konferenci vyhlásila ASZ výsledky sedmého ročníku programu Pestrá krajina. Zástupci rodinných farem převzali ocenění za dosavadní práci. Jednalo se o tři zlaté a tři stříbrné medaile.
Ing. Jana Moravcová, ředitelka organizace Beleco, z. s., představila projekt Life AgriStructure, který usiluje o vytvoření přívětivější krajiny. Vysvětlila, že agrikultura neznamená jen trvalé krajinné prvky, ale může se jednat i o dočasné, například biopásy, úhory nebo agrolesnické systémy. Cílem projektu je v konkrétních farmách vytvořit agristrukturní prvky, díky kterým se bude krajina lépe adaptovat na měnící se klima. Půda bude lépe zadržovat vodu, což pomůže za sucha i při povodních. V současnosti probíhá terénní průzkum a modelování. Majitelé si musí ujasnit, co chtějí. Vytvořením krajinných prvků sice ztratí část produkční orné půdy, ale pro zlepšení krajiny se to vyplatí. V současné době organizace spolupracuje se zhruba třemi desítkami zemědělských podniků. Na deseti z nich se plánuje vytvoření agristrukturních prvků, přičemž se vyhodnotí jejich dopad na hospodaření farem. Na území pěti podniků budou vybudovány konkrétní krajinné prvky. Do projektu, který bude trvat pět a půl roku, se mohou přihlašovat i další zemědělci.
Text a foto Ing. Hana Honsová, Ph.D.
Celý článek naleznete v Zemědělci v regionu pro Královéhradecký kraj 2025.
Úvodní foto: V pestré krajině se zadrží více vody
