Stresy ovlivňují růst, vývoj a následný výnos hospodářských plodin. Pěstitelé se jim snaží čelit výběrem vhodných odrůd nebo agrotechnickými opatřeními. Každoročně se jimi zabývá konference Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin, která letos proběhla již podesáté. Přinesla desítky odborných příspěvků, které v různé míře vztahoval k zemědělské praxi.
Kvalita budoucí rostliny je ve významné míře dána právě osivem. Významný vliv na vlastnosti semen má přitom lokalita, ze které pochází. Připomněl to ve svém příspěvku Ing. Ladislav Bláha, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v Praze-Ruzyni, jeden ze tří odborných garantů konference. Kvalitní osivo poskytuje vitálnější rostliny, které následně vyžadují méně agrotechnických zásahů. Lépe klíčí, má nižší rozdíl mezi polní vzcházivostí a klíčivostí. Vlastní rostlina pak má lepší příjem živin, vyšší suchovzdornost, vyšší či stabilnější výnos a také stabilnější kvalitu, shrnul Ing. Bláha v úvodu svého příspěvku. Toto konstatování následně podložil výsledky z nádobových pokusů.
Dodal, že nejčastějšími faktory, které mají vliv na tvorbu semen, jsou sucho a vysoká teplota. „Obecně vzato, v době vegetace je teplota vyšší o 12–15 °C nad optimum růstu rostlinami vnímána jako stresový faktor,“ konstatoval Ing. Bláha. Buňky rostlin pak mohou postihnout nevratné změny. Jak dále shrnul, u pšenice je příjem a efektivita využití vody klíčícím semenem dána kromě mnoha faktorů strukturou endospermu, což je ovlivněno geneticky. Kromě toho musí klíčící rostliny pro získání vody do semena využít i svoje energetické zásoby. „Pokud má semeno vlivem skladování nižší energii klíčení, pak zvláště v polních podmínkách dochází ke zpomalení růstu, zatímco pokračuje generativní vývoj. Následně vyroste jedinec s vyšším výnosem,“ uvedl Ing. Bláha. Doplnil, že během delšího skladování vznikají volné radikály, které následně poškozují lipidy, inaktivují některé enzymy, zásobní proteiny a DNA. Obecně shrnul, že skladuje-li se semeno při teplotě 20–25 °C, je potřeba, aby mělo vlhkost pod 11 %. Vyšší vlhkost (13 %) pak vyžaduje teplotu hluboko pod 10 °C.
Odlišně působící mulče
Odlišný vliv na výnos může mít také použití různého typu mulče u brambor, jak ve svém příspěvku ukázali autoři z České zemědělské univerzity v Praze, Ing. Petr Dvořák, Ph.D, prof. Ing. Karel Hamouz, CSc., a Ing. Jaroslav Tomášek. V roce 2009 sledovali na dvou lokalitách rozdílný vliv mulčovacích materiálů. Ukázalo se, že na chladnějším a srážkově bohatším stanovišti v Leškovicích (bramborářská výrobní oblast) poskytla lepší podmínky mulčovací textilie (výnos 34,2 t/ha proti 32,9 t/ha u travního mulče). Naopak na teplejším a srážkově chudším stanovišti v Praze-Uhříněvsi (řepařská výrobní oblast) se lépe osvědčil travní mulč (40,4 t/ha proti 24,9 t/ha u textilie). Pokus byl veden v podmínkách ekologického zemědělství, ačkoliv plocha v Leškovicích nebyla certifikována.
Je zajímavé, že travní mulč na stanovišti v Uhříněvsi snížil teplotu půdy o 0,5 °C oproti kontrole (16,7 °C, výnos 32,6 t/ha). Nejvyšší teploty dosáhla mulčovací textilie (16,9 °C). Autoři v souvislosti s tím upozorňují na riziko vyššího výskytu mandelinky při použití mulčovací textilie. Ta způsobila na v Uhříněvsi na parcelkách s mulčovací textilií holožír a předčasně ukončila vegetaci. Dalším faktorem nízkého výnosu v této variantě byla patrně také horší zásoba vody v půdě.
Ječmen citlivý na počasí
Stresovými faktory při pěstování jarního ječmene se ve svém příspěvku zabývala Ing. Eva Candráková, Ph.D., ze Slovenské poľnohospodarske univerzity v Nitre. Hodnotila pokus z let 2005–2007 na odrůdě Nitran, konkrétně průběh vláhy a tepla v různých růstových fázích a jejich vliv na konečný výnos. Připomněla, že povětrnostním podmínkám se připisuje až 60% podíl na kolísání úrody jarního ječmene. Plodina potřebuje více vody jednak ve fázi plného vzcházení, ale také ve fázi sloupkování a nalévání zrn. Nepříznivé podmínky v klíčových obdobích roku 2007 tak způsobily, že ječmen dal výnos pouze 4,76 t/ha, zatímco v příznivém roce 2005 to bylo 7,34 t/ha.
Klimatické podmínky mají tak vliv na dormanci obilek ječmene, jak ve svém příspěvku konstatovala Dr. Ing. Helena Fišerová (spolu s dalšími autory) z Mendelovy univerzity v Brně. Pokus probíhající v letech 2005–2008 prokázal vyšší teploty a záření 20 dní před sklizní zesilují dormanci. Naopak vyšší srážky v termín 20 dní před sklizní souvisejí s kratší a méně intenzivní dormancí. Pokusy také potvrdily, že je dormance geneticky kontrolována a klíčící obilka je pod hormonální kontrolou. Obilka produkuje do vnějšího prostředí etylen, etan a oxid uhličitý. Produkce uvolněných plynů přesně vypovídá o průběhu dozrávání a stavu zrna po sklizni.