Na kořenech a kořenových krčcích se vyskytuje celá řada půdních patogenů, které způsobují významná onemocnění hrachu. Tématem kořenových chorob hrachu se ve svém článku zveřejněném v časopise Úroda (2/2021) zabývá Ing. Radmila Dostálová z firmy Agritec Plant Research, s. r. o., Šumperk.
Jak tato autorka ve svém příspěvku informuje, v minulých letech bylo zmapováno spektrum půdních patogenů a bylo zjištěno, že nejčastějším původcem kořenové spály hrachu je půdní houba Fusarium solani. Tento druh způsobuje nekrózy zejména vnějších částí cévních svazků, kořenového krčku a kořene.
V jarním období se na vzcházejících porostech může vyskytovat kořenomorka (Rhizoctonia solani), tato patogenní houba dlouhodobě zamořuje půdu. Na hrachu se podle Ing. Dostálové nejvíce uplatňuje agresivní patotyp AG 4. Houba atakuje osemení klíčících semen v půdě a epikotyl. Enzymaticky degraduje korové vrstvy, oslabuje vzcházející rostliny a usnadňuje napadení rostlin dalšími půdními patogeny, především houby Fusarium oxysporum. Deklarovaná specifická rezistence výchozích zdrojů proti jednotlivým rasám fuzariózy je kořenomorkou často snižována, čímž klesá jejich využitelnost v programu rezistentního šlechtění.
Dalším významným původcem hniloby kořenů je Aphanomyces euteiches, který se v poslední době rozšířil a způsobuje velké škody. K rozvoji této choroby přispěly klimatické změny, kdy dochází k oteplování a velmi vlhká a teplá jara podporují rozvoj této choroby. V současné době neexistuje účinné moření a fungicidní ochrana proti tomuto patogenu. U Aphanomyces se mohou vyvinout příznaky kdykoli po vytvoření prvních dvou nebo tří listových nodů rostliny vykazují nejzřetelnější příznaky v době květu. Rostliny jsou zakrslé, výskyt v porostech může být malý až rozsáhlý. Vyskytují se na vlhčích, podmáčených půdách nebo tam, kde je utužená půda bez půdního vzduchu, informuje dále autorka.
Podrobné informace naleznete v únorovém vydání časopisu Úroda (2/2021).*
