S vysokým zastoupením ozimé řepky v osevních postupech stoupá rozšíření i význam ozimých plevelů. Sortiment herbicidních přípravků do této plodiny obohatil minulý rok dvousložkový herbicid Brasan společnosti Syngenta Czech, s. r. o., který zajišťuje ochranu ozimé řepky již v mladých vývojových stadiích. Hubí hlavně plevele této plodiny – svízel přítulu, heřmánkovité, merlík bílý, kokošku pastuší tobolku, úhorník mnohodílný, a zamezuje konkurenci brukvovitých plevelů.
Uvedení přípravku na trh provázely nepříznivé podmínky. Jak uvedla Ing. Jana Doubková, Ph.D., ze společnosti Syngenta, na některých lokalitách došlo vlivem působení účinné látky clomazone k vybělení porostů nebo retardaci růstu (u všech přípravků obsahujících tuto látku). Velký podíl na této situaci mělo samotné počasí. „Koncem srpna přišly vydatné srážky, na některých lokalitách až 800 % měsíčního srážkového normálu. Následovalo chladné počasí na počátku září, které zpomalilo vývoj rostlin,“ vysvětlila Ing. Doubková. „S podobnými problémy se potýkali také němečtí pěstitelé při zavedení Brasanu na tamní trh,“ připomněl Ing. Dušan Sem ze společnosti Syngenta a dodal, že v současné době se přípravek již úspěšně používá a v loňském roce byl v Německu dokonce zaznamenán rekordní prodej tohoto herbicidu.
Otázka dávky
Na trhu kolují zvěsti o razantnosti Brasanu a vysoké dávce účinné látky clomazone. Až do loňského roku používali pěstitelé mimo jiné pro regulaci plevelů v řepce kombinaci preemergentních herbicidů s přípravkem, který obsahuje účinnou látku clomazone v dávce 54 – 90 g/ha. Brasan ji podle údajů Státní rostlinolékařské správy obsahuje 40 g/l a 500 g/l dimetachloru. Při doporučené dávce 2 – 3 l/ha aplikuje pěstitel na porost 80 – 120 g/ha clomazone.
Zda tento rozdíl účinné látky na hektar ovlivňuje porosty, mohl posoudit agronom zemědělského podniku Koryčansko, a. s., Josef Liška. „Na jednom pozemku jsme aplikovali konkurenční preemergentní herbicid v kombinaci s účinnou látkou clomazone a Brasan v dávce 2,4 l/ha. Rozdíl v porostech byl minimální. Nestalo se, že by řepka přestala růst nebo že bychom zaznamenali jiný problém,“ vysvětlil.
Podle agronoma zemědělského podniku AGRO, družstvo Záhoří, Ing. Petra Čunáta byl loňský podzim nepříznivý, a proto došlo k proplavení clomazone. „Pokud porovnám vybělení po ošetření Brasanem, kterého jsme aplikovali 2,4 l/ha, a jiných preemergentních přípravků obsahujících clomazone, velké odlišnosti jsem mezi nimi neviděl,“ doplnil.
Vyšší dávku herbicidu (2,5 l/ha) aplikovali v zemědělském podniku Družstvo Kluk Dušníky. Ani tam nezaznamenali významné projevy účinné látky.„Vybělení se objevilo pouze na přestřicích a do měsíce odeznělo,“ vysvětlil agronom Ing. Antonín Hautke. Jak uvedla Ing. Doubková, z registračních pokusů vyplývá, že ani při dávce 6 l/ha nedochází k výnosové depresi.
Vybělení odezní
Na pozemcích ZD Výčapy (okres Třebíč) a Agrova Prusinovica, a. s., (okres Kroměříž) založili členové Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO) odrůdové pokusy ozimé řepky. Jak uvedl Ing. Sem, porosty byly plošně ošetřeny preemergentně herbicidem Brasan v dávce 2,5 l/ha. „Ve Výčapech se při hodnocení s měsíčním odstupem po aplikaci projevilo mírné vybělení rostlin řepky (okraje prvních pravých listů) pouze na odrůdě Asgard. V porostu v Prusinovicích došlo k mírnému zbělení u odrůd Lisek, Ontario a Catonic. U ostatních sledovaných odrůd a hybridů se vybělení listové plochy neobjevilo,“ vysvětlil a dodal, že ve všech případech, kdy došlo k mírným projevům vybělení, příznaky odezněly po dvou až třech týdnech.
Loňský podzim se ale průběhem počasí výrazně lišil od let, ve kterých probíhaly registrační zkoušky. Jak vysvětlil agronom zemědělského družstva Čechtice František Kletečka, na podzim roku 2007 ovlivnila účinná látka clomazone všechny porosty. Upozornil, že symptomy se na rostlinách projevují každoročně, záleží na termínu aplikace a vláhových podmínkách. „Brasan jsme aplikovali na středně těžkou půdu v dávce 2 l/ha. Vybělení bylo větší než na jiných porostech, ale rostliny nepoškodilo. Když měla řepka šest až osm listů, nebylo již vidět,“ vysvětlil.
Účinný na plevele
Většina dotázaných agronomů považuje herbicid Brasan za spolehlivý přípravek, který působí na široké spektrum plevelů a zamezuje konkurenci brukvovitých plevelů. „Herbicidní účinnost byla téměř stoprocentní,“ pochvaloval si agronom zemědělského podniku Agrocom Hrušovany, spol. s r. o., Vladimír Mrzílek a dodal, že se na jejich polích vyskytuje úhorník mnohodílný, ale ten nový herbicid reguluje dobře. Josefu Liškovi se účinnost tohoto přípravku jeví jako velmi dobrá. „Brasan nehubí violky, ale s ostatními pleveli není problém. Pouze na souvratích se ojediněle objevil heřmánek,“ vypočítal agronom.
V pokusech na lokalitách ZD Výčepy a Agrova Prusinovice byla prokázána dostatečná herbicidní účinnost přípravku Brasan na dvouděložné plevele, včetně heřmánku, penízku a úhorníku mnohodílného, které se vyskytly na neošetřené kontrole,“vysvětlil Ing.Sem.
Jak uvedla Ing. Doubková, herbicid poskytuje vyšší jistotu účinku také za sucha. Aplikuje se preemergentně do tří dnů po zasetí optimálně v dávce 2 – 2,5 (3) l/ha. „Správně založené porosty a vhodně zvolená dávka přípravku podle znalosti pozemku jsou hlavními předpoklady bezproblémového použití Brasanu také v extrémních podmínkách,“ dodala Ing. Doubková. Pěstitelům doporučila aplikovat na střední až těžší půdu 2,2 – 2,5 l/ha přípravku, na lehkou 2 l/ha.
Pozitivní výhled
V zemědělském obchodním družstvu Hořice aplikovali Brasan v dávce 2 l/ha na 60 ha. „Den po aplikaci přišel po suchém období vydatný déšť. Po tomto sledu počasí došlo k vybělení listů na celé rozloze. Vizuální vzhled rostlin nebyl dobrý. Později, když se začalo oteplovat, měla již řepka bílé vlášení a v současné době je ve stejné růstové fázi jako ostatní porosty,“ vysvětlil agronom Bc. Josef Zach a dodal, že i po zkušenostech s vybělením aplikuje také v tomto roce Brasan přibližně na stejné ploše jako loni. Samotného by ho totiž zajímalo, co se stane za normálních povětrnostních podmínek.
Pozitivní výsledky přinášejí domácí i zahraniční pokusy a zkušenosti pěstitelů, které dokazují, že případné vybělení je přechodný jev, který ve většině případů odezní a nemá negativní dopad na výnos ani kvalitu produkce.
