Pomocí protierozních opatření je možno erozi omezit na přístupnou míru, která nevede k negativnímu ovlivnění krajiny a vodních toků. Mezi tato opatření patří pěstování plodin s vysokým protierozním účinkem (travní porosty, jeteloviny, luskoviny, příp. obilniny) nebo při pěstování plodin s nízkým protierozním účinkem v členitějších terénech za pomocí agronomických protierozních opatření, tzv. ochranné obdělávání půdy, závislé zejména na speciální agrotechnice a zemědělské technice.
Příkladem protierozních opatření je využívání organického materiálu zapraveného do půdy nebo ponechaného na povrchu půdy jako mulč. V rámci řešeného projektu se vyhodnocovala aplikace kompostu na povrch půdy ve větší dávce a jeho ponechání na povrchu půdy bez zapravení. Kompost se vyznačuje vysokým obsahem organických látek a také dostatečným množstvím makro- a mikroživin. Účinek aplikace kompostu na půdu velmi závisí na vnitřních vlastnostech půdy i kompostu. Z hlediska kvality kompostu a jeho celkových účinků sehrávají hlavní roli zejména vstupní suroviny a technologie využívané při jeho produkci, dále zvolené aplikační dávky i samotný způsob aplikace. Ve srovnání s hnojením průmyslovými hnojivy je aplikace organických hnojiv náročnější na nakládací techniku i na celkový objem hmoty (měrná hmotnost kompostu 400–800 kg/m3). V soudobé provozní praxi je nejrozšířenější plošná aplikace kompostu, která spočívá v jeho rovnoměrném rozvrstvení po celé ploše hnojeného pozemku pomocí rozmetadel s následným zapravením do požadované hloubky půdního profilu.
Pokus s kompostem
Ing. Barbora Badalíková ze Zemědělského výzkumu, spol. s r. o., Troubsko spolu s dalšími spoluautory u Mendelovy univerzity v Brně a ZERA, z. s., Náměšť nad Oslavou popisuje poloprovozní pokus založený na erozně ohroženém pozemku v zemědělském podniku zabývajícím se konvenčním zemědělstvím v okrese Svitavy. V rámci pokusu byl jednorázově na svažitý pozemek aplikován kompost na povrch půdy bez zapravení.
Výsledky půdních vlastností a protierozní ochrany byly porovnávány s kontrolní variantou bez aplikace kompostu a variantou s aplikovaným kompostem. Pro kontrolu půdních vlastností byly sledovány hlavní ukazatele půdních vlastností, a to objemová hmotnost redukovaná (objemová hmotnost suché půdy ρd) a maximální kapilární kapacita (MKK). Od těchto veličin se totiž odvíjejí ostatní vlastnosti půdy jako je provzdušněnost, pórovitost a obsah vody. Dalším ukazatelem, který byl sledován byly výnosy hlavní plodiny, v našem případě tedy kukuřice na siláž.
Co se týče hodnocení půdních vlastností, erozního smyvu půdy a výnosů, nelze během tak krátké doby vyhodnotit výsledky jako průkazné, protože mineralizace organické hmoty vlivem mnoha faktorů probíhá dlouhou dobu. Ale určitý trend je z výsledků patrný, a to že ponechání kompostu na povrchu půdy jako mulč bez zapravení do půdy nezhoršuje půdní podmínky, ale naopak, a také zabraňuje smyvu půdy.*
Více informací naleznete v Úrodě č. 11/2024 na str. 56.