V systémech hnojení rostlin (obecně) zaznamenáváme postupné změny. Určitě nás k nim směřuje legislativa. Praktické uplatnění nových postupů doporučují poznatky výzkumu. Nemalý vliv mají také výkyvy cen hnojiv či ekonomické možnosti zemědělských podniků. Ve výživě ozimé řepky bychom neměli přehlížet průběh počasí a respektovat probíhající klimatické změny. Podle toho je důležité upravit hnojení, aby účinnost aplikovaných živin byla co nejvyšší.
V posledních letech zaznamenáváme v seriózních doporučeních pro hnojení ozimé řepky určité výkyvy. Bylo by možné pronést pořekadlo „Kam vítr tam plášť“, nebo přirovnání „Je proměnlivý jako aprílové počasí“. Nejedná se o střídání názorů, ale respekt k měnícím se podmínkám. Mezi ně jednoznačně patří odlišný průběh počasí, změny v působení škůdců případně chorob, příchod nových odrůd apod, píše v Úrodě č. 3/2024 spolu s dalšími autory Ing. Jindřich Černý, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze.
"V letošním roce bychom při hnojení řepky měli více zohlednit podzimní a zimní průběh počasí a stav porostů. První dávky dusíku by měly být nižší, s ohledem na omezenou schopnost rostlin přijímat, asimilovat a dočasně ukládat dusík. Vhodnějšími budou hnojiva s účinnou složkou ledkem amonným (LAV, LAD, Sulfan apod.), kde je polovina dusíku v nitrátové formě," uvádí autor.
Lze podle něj předpokládat, že vyšší efektivita využití dusíku bude při dělených dávkách hnojení (3–4 dávky), přičemž množství dusíku a jeho formu (druh hnojiva) v dílčích dávkách bude nutné volit podle aktuálního průběhu počasí, stavu půdy, regenerace a růstu rostlin.
Dusíkatá hnojiva podpoří vytváření asimilačních pletiv. Naopak snížení dávky dusíku může jejich tvorbu (a tím i produkci a dočasné skladování asimilátů) značně omezit, neboť část mineralizačního potenciálu půd již byla vyčerpána v podzimním období.
V letošním roce bude důležitá podpora rostlin listovými hnojivy, zejména v období regenerace živinami B, P, Mn, příp, S. V období na konci kvetení pak posílit rostliny při vytváření generativních orgánů, které si vzájemně konkurují o živiny a asimiláty. V tomto období bude důležitý opět B, dále pak S, N, Mg a v případě omezení transpirace (přísušek, horko, chlad) pak také Ca.
Přes kořeny (z půdy) může být výživa generativních orgánů po kvetení značně ovlivněna zdravotním stavem rostlin (např. poškozením vodivých cest stonků a řapíků listů), konstatuje autor.*
Úvodní foto: Obvyklý stav řepek na provozních plochách zemědělských podniků v únoru 2024 Foto Simona Procházková
