Ječmenice písečná (Leymus arenarius) je vytrvalá tráva rostoucí na pobřežních dunách a jiných písčitých substrátech v severní Evropě, na Islandu, na pobřeží Baltského moře a částečně i v Grónsku, kde se setkává s blízce příbuznou ječmenicí měkkou (L. mollis). Z ní se podle některých teorií vyvinula polyploidizací. Vzhledem k malé genetické variabilitě ječmenice písečné se předpokládá, že se jedná o vývojově mladý druh.
Proč je ječmenice zajímavá? Na Islandu se jedná o významnou užitkovou rostlinu, jejíž podzemní i nadzemní orgány nacházely na farmách své využití. V současné době se sklízí a vysévá na písečné substráty, a pomáhá tak zabraňovat větrné erozi a stabilizuje písečné duny. Island totiž trpí značnou devastací půdního pokryvu vlivem nadměrné pastvy hospodářských zvířat. Obnažené písčité půdy jsou pak náchylné k odnosu větrem. Není výjimkou, že na mnohých místech, kde byl původně les, došlo během posledních 1000 let po odlesnění k odnosu až šesti metrů půdy.
Ječmenice je poměrně blízce příbuzná s pšenicí, s níž se kříží. Záměrnému křížení se věnuje prof. Kesara Anamthawat-Jónsson z Islandské univerzity v Reykjavíku a připravuje odrůdu, kterou by bylo možné pěstovat jako alternativní plodinu a obilovinu v islandských podmínkách.
Tyto a další informace uvádí článek prof. RNDr. Michala Hejcmana, Ph.D., et Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze, zveřejněný v srpnovém vydání časopisu Úroda.*
