Palmový olej získal pověst největšího škůdce přírody. Naopak, kokosový olej se těší obecné popularitě. Detailnější pohled na pěstování olejnin odhaluje, že jejich dopady na biodiverzitu nejsou tak jednoznačné.
Ve světě přibývá lidí, kteří se při nákupech nejrůznějšího zboží řídí ekologickými dopady produkce. U potravin hrají často významnou roli dopady na druhovou pestrost. Platí to i o jedlých olejích. Tématem se v článku v Úrodě č. 12/2020 zabývá prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i. Připomíná, že palma olejná se ve světě pěstuje na celkové rozloze bezmála 19 milionů hektarů a novým plantážím zakládaným v Indonésii či Papui Nové Guineji padají za oběť rozsáhlé plochy původních deštných pralesů s jedinečnou faunou a flórou. Například na Kalimantanu vznikly jednorázovým vykácením lesa plantáže o ploše 10 000 hektarů.
Kokosový olej se těší u spotřebitelské veřejnosti o poznání větší přízni. Plná polovina konzumentů je přesvědčena o jeho pozitivních účincích na lidské zdraví. Kokosovník ořechoplodý se ve světě pěstuje na výměře přes 12 milionů hektarů a ve srovnání s palmou olejnou jsou dopady produkce kokosového oleje na životní prostředí vnímány jako výrazně šetrnější. Ve srovnání s dalšími olejninami ale nemluví ve prospěch kokosového oleje transport na velké vzdálenosti.
V poslední době poukazují přírodovědci na významnou devastaci přírody v souvislosti s pěstováním olivovníků. Olivy se češou až po setmění, protože si plody sklízené v nočním chladu udrží více aromatických látek. Olej, který se z nich vyrobí, je kvalitnější. V moderních sadech se olivy sklízejí pomocí výkonných vakuových kombajnů pracujících na principu domácího vysavače. Kombajny vysokým podtlakem nasají nejen zralé olivy s příměsí listí, ale i zpěvné ptáky, kteří táhnou ze severu Evropy přes Středomoří do afrických zimovišť a na noc se uchylují k odpočinku do korun stromů.
Ekologické dopady globální produkce oleje podrobněji analyzoval mezinárodní tým vědců vedený Erikem Meijaardem z Kentské univerzity v britském Canterbury. Ve studii publikované v předním vědeckém časopise Current Biology porovnali, kolik druhů organismů se ocitá v ohrožení v přepočtu na milion tun oleje vyrobeného z dané plodiny. Zatímco výroba milionu tun palmového oleje ohrožuje 3,79 druhů, stejné množství olivového oleje představuje hrozbu pro 4,12 druhů. To je třikrát až čtyřikrát více než u sójového či podzemnicového oleje a skoro stokrát více než u slunečnicového a řepkového oleje.*
