Ing. Vojtěch Chmelík, Ph.D., se v rámci doktorského studia věnoval monitorování půdního edafonu a jeho ovlivnění na erozních hospodářských plochách. Dále působil jako výzkumný pracovník ve společnosti Ditana spol. s r. o. a následně jako agronom v podniku AGRA Velký Týnec. V současné době se zaměřuje na monitorování letových aktivit škůdců polních plodin.
Insekticidní ochrana polních plodin je v posledních letech stále větším tématem. Vlivem klimatických změn dochází ke změně bionomie jednotlivých škůdců. Tam, kde dříve stačil jeden účinný zásah, se nyní opakují neúčinné postupy, které zvyšují zatížení polí pesticidy a v neposlední řadě podporují rezistenci jednotlivých populací škůdců. Škůdci, které jsme doteď sledovali na polích spíše v jarním období, se nyní přesunují na porosty již na podzim a dokáží nadělat škody i ve chvíli, kdy s nimi zemědělci nedokáží téměř nic udělat. Příkladem jsou vzrůstající případy virových zakrslostí na ozimých obilninách, kdy některé druhy mšic mívají nálety do porostů hluboko v měsíci listopadu.
V současném podzimním období je správná ochrana zrovna vzcházejících ozimých plodin zcela zásadní pro jejich následný vývoj. Tlak ze strany škůdců řepky i ozimých obilnin se neustále zvyšuje a je potřeba mít dostatek informací, které nám napomáhají se správným načasováním ochrany porostu. Monitoring je tedy nepostradatelným nástrojem každého agronoma při rozhodování o zásahu.
Bohužel, ruku v ruce se změnou klimatu jde také rezistence škůdců proti insekticidním látkám. V rámci Evropské unie dochází k ukončení registrací mnoha účinných insekticidních látek. Pragmatická integrovaná ochrana rostlin je nahrazována slepými opakovanými zásahy neselektivními insekticidními postřiky, které pokud nejsou správně načasovány, nedávají žádný smysl. Právě tímto počínáním dochází ve velké míře k navyšování rezistence jednotlivých druhů škůdců, protože zemědělec nemá šanci prostřídat jednotlivé účinné látky tak, jak tomu bylo dříve. Správná regulace škůdců je v posledních letech téměř hodinová záležitost právě kvůli tomu, že ke snížení abundance škůdců na porostech smíme v mnoha případech používat jen kontaktní účinné látky, a to ještě z jedné chemické skupiny.
Nedostatečně je také podporována biologická ochrana porostů. Využívání antagonistických vztahů škůdců s jinými druhy organismů nám může významně utlumit, nebo dlouhodobě udržovat populační hustotu škodlivého druhu. V neposlední řadě i správná agrotechnická opatření, načasování likvidace posklizňových zbytků, termíny setí a osevní sled, který reflektuje aktuální situaci nejenom na trhu, ale i na poli, nám může výrazně napomoci v udržení kvalitní produkce.
Načasování aplikace insekticidů je tedy z mého hlediska zásadní právě díky tomu, že zemědělec nemá na výběr z palety přípravků, či účinných látek, které by mohl v danou chvíli použít a často je nucen riskovat vznik rezistence populací škůdců, kvůli opakovaným aplikacím té stejné účinné látky stále dokola.
Ing. Marek Seidenglanz, Ph.D., se zabývá výzkumem zaměřeným na integrovanou ochranu technických plodin a luskovin, monitoringem vývoje rezistence u hmyzích škůdců k insekticidům, hodnocením vlivu složení porostů na disperzi škodlivých i benefičních organismů a na časoprostorové asociace mezi nimi a hodnocením účinnosti insekticidů na hmyzí škůdce a dopadů jejich aplikací na necílové organismy.
I zde lze uplatnit známý Liebigův zákon minima. O výsledku ochranného zásahu, třeba postřiku, tedy něčeho, co je postaveno na provázanosti v působení více faktorů (např. právě na volbě vhodného insekticidu a současně správného termínu aplikace atd.) rozhoduje to, co se neudělá dobře (co je v pozici minima). Vhodně zvolený insekticid pro úspěch aplikace nic neznamená, když je provedena ve špatnou dobu. Platí to samozřejmě i naopak. Oba faktory jsou stejně důležité. A nejde jen o tyto dva faktory. Zhatit efekt postřiku mohou stejně tak dobře i další okolnosti: od počasí přes technický stav postřikovače až po získanou rezistenci u cílového škůdce, která není brána v potaz.
Volba vhodného insekticidu nebo jejich kombinace není většinou tak složitá. A to proto, že dostupných odlišně působících insekticidů není moc. Problémem je zde spíše to, že není z čeho vybírat. V některých případech může být insekticid zvolen špatně proto, že žádná skutečně dobrá možnost není. A to zejména v takových situacích, ve kterých se hledá účinný přípravek na škůdce, o němž se ví, že vykazuje rezistenci k insekticidům, které jsou na něj registrovány. Anebo tehdy, když se ví, že se každou aplikací těchto registrovaných přípravků nástup reálné v polních podmínkách se projevující rezistence urychluje a přibližuje. Agronom pak volí špatně a ví předem, že volí špatně. Anebo se možná uchýlí k jinému než legálnímu řešení.
Správně načasovat aplikaci je složitější u škůdců, u kterých musíme nebezpečnost výskytu škodlivého stadia (larvy) odhadovat před jeho vlastním výskytem na základě monitoringu neškodlivého stadia (dospělci, vajíčka). Správně načasovat aplikaci proti mšicím nebo blýskáčkům je poněkud snadnější než načasování postřiku proti dřepčíkovi olejkovému či krytonoscům. Problémy s dobrým načasováním aplikací také působí rychlé změny v chování škůdců, ke kterým dochází pod vlivem stále se měnících podmínek vnějšího prostředí. U řady důležitých druhů škůdců dochází k posunům migrace do porostů do časnějších termínů a k její větší časové rozvleklosti (např. u k. čtyřzubého, dřepčíka olejkového atd.). Důsledkem toho je také prodloužení období reprodukce a kladení vajíček v porostech. U některých škůdců se tak za několik posledních sezón značně prodloužilo období, během kterého jsou pro porost nebezpeční. To komplikuje ochranu nejen proto, že je obtížnější nalézt vhodný čas pro zásah, ale také pro to, že tyto vhodné termíny je mnohdy nutné hledat vícekrát (jedna aplikace již najednou nestačí). A hledat je pomocí různých monitorovacích metod, a především je také nacházet, je nyní velmi důležité, protože to je jediný způsob, jak s dostupnými insekticidy dosáhnout uspokojivé ochrany s nižším počtem aplikací a brzdit nástup rezistence. Odpověď na otázku tedy zní: Správné časování aplikací je důležité, abychom si zachovali alespoň nějaké funkční insekticidy a jistou omezenou možnost z nich vybírat.*
