Mgr. Bohumil Musil, pracuje na pozici odborného referenta v Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském.
Smysluplná srovnávací statistika spotřeby přípravků na ochranu rostlin (dále jen „POR“) v Eurostatu podle jednotlivých zemí EU za zemědělské použití bohužel není. Důvodem je především ustanovení dříve platné legislativy – nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1185/2009 o statistice pesticidů, které bylo platné do 31. 12. 2024. Podle tohoto nařízení členské státy měly povinnost posílat data do Eurostatu za zemědělské použití jedenkrát za stanovené pětileté období a jednotlivé země si mohly zvolit, za jaké plodiny budou data odesílat. Navíc si členské státy mohly sledované období zvolit kdykoliv během pětiletého období a pro každou zvolenou plodinu mohlo být stanoveno i jiné sledované období. Data se vykazovala ve formě množství účinných látek (dále jen „ÚL“).
Tento nevyhovující stav by mělo změnit nové nařízení (EU) 2022/2379 o statistice zemědělských vstupů a výstupů (SAIO), které je použitelné od 1. 1. 2025. Podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2023/1523 se data za zemědělské použití budou odesílat v přechodném období 2025–2027 k roku sklizně 2026 a za stanovené plodiny povinné pro všechny členské země. Nebude zde tedy spotřeba ÚL za celé zemědělské použití. Podle nařízení 2022/2379 (SAIO) budou údaje pokrývat alespoň 85 % používání v rámci zemědělské činnosti profesionálními uživateli v každém členském státě. Data, množství ÚL a ošetřená plocha se budou posílat zvlášť za konvenční a ekologické zemědělství. Další sledované období od roku 2028 bude teprve řešeno.
V rámci EU jsou porovnatelná pouze data z uvádění POR na trh (POR uvedených na trh ve smyslu čl. 3 bodu 9 nařízení /ES/ č. 1107/2009). Statistika uvádění POR na trh se realizovala rovněž podle nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1185/2009 o statistice pesticidů a od 1. 1. 2025 podle nového nařízení č. (EU) 2022/2379 o statistice zemědělských vstupů a výstupů a podle prováděcího nařízení č. 2023/1523. Změny z hlediska statistiky uvádění POR na trh v novém nařízení oproti původnímu nejsou zásadní. Data jsou rovněž vykazována v množství ÚL obsažených v POR. Na rozdíl od spotřeb se data z uvádění na trh odesílají do Eurostatu každoročně již od roku 2011. Statistika uvádění na trh však zahrnuje POR, které jsou dále využity i v jiných oblastech než v zemědělství, především v lesnictví a mimo zemědělskou půdu. Nelze tedy přímo srovnávat data ze spotřeb a z uvádění na trh.
Porovnání dat v rámci EU je možné pomocí HRI, což jsou harmonizované indikátory rizik, které slouží k měření pokroku snižování rizik spojených s používáním pesticidů. Výpočet HRI 1 je založen na množství ÚL uvedených na trh a vypočítává se na základě zařazení ÚL do čtyř různých skupin a sedmi kategorií, přičemž každá skupina má stanoven příslušný koeficient pro nebezpečí. Výpočty HRI jsou ve formě odkazů k dispozici za jednotlivé země i za celou EU na webových stránkách Eurostatu, na webových stránkách ÚKZÚZ jsou uvedeny HRI za Českou republiku. U HRI 1 dochází v České republice k postupnému poklesu.
Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc., je entomolog, rostlinolékař, působí v Národním centru zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i.
V současné době nejsou dostupná data pro porovnávání spotřeby přípravků na ochranu rostlin (POR) mezi zeměmi EU. Statistická data v Eurostatu byla z jednotlivých zemí v dřívějším období získávána výběrově a byla zatížena řadou nedostatků. Poslední dostupná data se mi podařilo převzít z prezentace zástupců průmyslu z roku 2018 z dat za předcházející období. Týkala se spotřeby POR na 1 ha orné půdy. Průměr v zemích EU byl uváděn 3,15 kg/ha. V jednotlivých členských státech však byla spotřeba POR v tomto období značně rozdílná, od 2,5 kg převážně v zemích východní Evropy do 8 kg v zemích západní a jižní Evropy. Spotřeba v ČR byla v té době okolo 3,5 kg. Vysokou spotřebu účinných látek POR nadhodnocovaly rozdílné objemy účinných látek v přípravcích používaných do různých plodin. Vysoká spotřeba byla ve státech s velkým podílem ovocných sadů a révy vinné. Ze statistiky Eurostatu vycházely cíle Zelené dohody. Výchozí situace ČR ve spotřebě POR tak byla příznivá a dalo se předpokládat, že regulace POR nebude drastická. Ale plnění cílů se provádí na základě nové legislativy EU, z nichž nejvýznamnější jsou nařízení ke statistice (SAIO), nařízení k evidenci dat z uvádění POR na trh a nařízení týkající se evidence účinných látek podle harmonizovaných indikátorů rizik. Nová nařízení EU o statistice POR budou mít vypovídající data pro porovnávání až po delším období.
Data o evidenci prodejů POR, která byla jako celek v EU dostupná od roku 2011, vykazují významný trend poklesů prodejů přípravků od roku 2018. Tato data jsou za jednotlivé členské státy zveřejňována v databázi Eurostatu. Mechanismus snižování spotřeby POR, do jisté míry diferencovaný pro členské státy podle výše spotřeby ve srovnávacím období, byl uveden v návrhu nařízení o udržitelném používání POR (SUR), které bylo v roce 2024 pro nesouhlas členských států staženo. V současnosti je nařízení SUR přepracováváno a jeho podoba bude zásadní pro redukci POR v EU. V zemích s nižší než průměrnou spotřebou, včetně ČR by mělo být snižování spotřeby nižší než v zemích s nejvyšší spotřebou. Základní statistika, která je využitelná pro posuzování redukce POR, je nařízení k evidenci účinných látek podle harmonizovaných indikátorů rizik. Také tato data jsou za jednotlivé členské státy zveřejňována v databázi Eurostatu. Povinnosti z nařízení se týkají jednotlivých států a integrovaná data za státy EU nebyla dosud zveřejněna.
Cílem Zelené dohody je snížit oproti referenčnímu období používání všech účinných látek POR o 50 % a také snížit rizikové látky POR o 50 %. Dílčí data spotřeby za ČR, kterou zpracovává ÚKZÚZ, ukazují trend poklesu mezi roky a reálnost snížení spotřeby POR na 50 % oproti referenčnímu období. Avšak v současnosti se v ČR nedaří snižovat spotřebu rizikových látek POR s cílem dosažení 50 % spotřeby. Cíle EU v redukci POR jsou značně ambiciózní a není realistické je splnit bez významných negativních dopadů na efektivitu ochrany a pěstování většiny zemědělských plodin.*
