Únorové teploty klesající hluboko pod bod mrazu ozimům nesvědčily. U slabé řepky a jarních plodin setých na podzim lze kalkulovat se zaorávkami. Pěstitelé by měli počítat s nízkým obsahem minerálního dusíku dostupného pro rostliny, který byl proplaven do hlubších vrstev půdy, a přizpůsobit tomu hnojení.
Tyto informace zazněly na tradičním semináři pořádaném Výzkumným ústavem rostlinné výroby, v. v. i., v Praze-Ruzyni (VÚRV).
Ing. Pavel Růžek, CSc., z VÚRV doporučil jarní hnojení řepky dusíkem podle stavu porostu a půdy. Hnojiva s ledkovou formou N by měli pěstitelé upřednostnit při pozdějším a rychlejším nástupu jara, kromě běžných porostů je vhodná tato forma dusíku pro slabé a poškozené porosty při větším množství dosud nerozložené slámy v půdě. Amidická forma N je vhodná při aplikaci vyšších dávek dusíku na začátku jarní vegetace, zejména v oblastech s častými pozdějšími přísušky, při časnějším nástupu jara a riziku pozdějších mrazů, pro běžné porosty kromě velmi slabých a výrazněji poškozených po zimě. Amonná forma N v kombinaci se sírou se mimo jiné uplatní při nedostatku síry v prokořeněném půdním profilu, shrnul.
Doplnil, že řepka je z pohledu znečištění vod nitráty bezpečnou plodinou. Dokáže odčerpat dusík i po jetelovinách či obilninách hnojených statkovými hnojivy.
Další informace přinese týdeník Zemědělec.