Mák setý nebyl v loňském roce z hlediska výnosů semen hodnocen kladně. Během celé vegetace byl jeho růst ovlivňován průběhem povětrnostních podmínek. Z počátku mrazy, ale na některých místech i vysokými srážkami či krupobitím. Hlavní příčinou nepříliš vysokého výnosu však bylo extrémní sucho.
V roce 2017 se mák podle údajů Českého statistického úřadu sklízel z plochy 32 586 hektarů s předpokladem nižšího výnosu pohybujícího se v rozmezí 0,2 t/ha až 1,5 t/ha. Z pohledu možností jarního poškození máku setého přichází v úvahu zejména brouci krytonosce kořenového (Stenocarus ruficornis) a mšice maková (Aphis fabae), z minoritních škůdců larvy brouků z čeledi Elateridae a případně i slimáčci rodu Deroceras.
Za optimálních podmínek pro vývoj krytonosce kořenového dochází ke škodám, které je nutné eliminovat ve dvou fázích: v období vzcházení máku pro zabránění žíru brouků a později před kladením vajíček ke kořenovému krčku. Velmi vhodnou ochranou v první fázi vývoje máku by bylo insekticidní moření a ve druhé fázi, tedy v období před kladením vajíček, foliární aplikace. Vzhledem k tomu, že insekticidní mořidla nejsou v současné době do máku povolená, provádí se dvojí foliární aplikace pro potlačení početnost brouků při jejich žíru a druhá pro to, aby se zabránilo samičkám v kladení vajíček. Přímá ochrana proti larvám není možná.
Mšice maková
V raných vývojových fázích máku, ale i později, lze zjistit mšici makovou (Aphis fabae), která se každoročně ve vyšší či menší míře podílí na škodách pěstovaného máku. Škodí sáním a přenosem virových patogenů. Zastihneme ji na spodní straně listů, ale vytváří kolonie i na květních poupatech či makovicích. Ochrana se provádí v období náletu z primárních hostitelů do porostu máku v případě zjištění 5 % napadených rostlin jednou živou mšicí.*
O tom, které přípravky lze pro ochranu použít, a o dalších škůdcích se dočtete v příštím vydání časopisu ÚRODA.
