Od termínu setí ozimé řepky v srpnu až počátkem září uplynulo již více než pět měsíců. Na rozdíl od předchozích dvou let, kdy největší problémy vzcházení porostů ovlivňovalo sucho, v loňském roce byla situace částečně lepší. Většina porostů byla zaseta do velmi suché půdy, ale následné srážky poskytly rostlinám dobré podmínky pro rychlý start. V některých oblastech, kde se v srpnu a září vyskytly přívalové deště, došlo na svažitých pozemcích k odplavení zaseté řepky a na rovinatých plochách se po vyschnutí vytvořil silný škraloup, který omezoval vcházení. Poškozené tím byly některé porosty na Moravě v okresech Zlín, Přerov, Kroměříž, Nový Jičín a také místy ve východních Čechách. Informuje o tom ve svém článku v týdeníku Zemědělec RNDr. Aleš Kuthan, CSc.
V severozápadních Čechách a části středních Čech v době setí řepky byl větší problém s nedostatkem vláhy než s jejím nadbytkem. Zde byla zaznamenána až třetina mezerovitých porostů s horším vzcházením. Srážky a chladno v září paradoxně přispěly ke zlepšení kondice řepky až na části honů, na kterých zůstala stát voda, nebo byly silně podmáčené. S výjimkou asi 10 % porostů byla koncem listopadu kondice porostů řepky dobrá až výborná, uvádí dále RNDr. Kuthan.
Při hodnocení zdravotního stavu porostů před začátkem zimy největší problémy kromě již zmíněného nerovnoměrného rozložení srážek způsoboval podle RNDr. Kuthana výskyt hrabošů, a i v roce 2021 jim bude opět nutné věnovat zvýšenou pozornost. Z dalších škodlivých činitelů se koncem září a v průběhu celého října vyskytovaly na rostlinách řepky mšice. Díky zkušeností pěstitelů z uplynulých let, včasnému ošetření podle signalizace a následně chladnému a deštivému počasí v říjnu 2020 se jejich populace významně snížila. Koncem listopadu již byly pozorovány pouze slabé výskyty, uvádí autor článku.
Insekticidní ošetření si podle něj vyžádal výskyt dřepčíků. Odpočty druhů v porostech a ve žlutých Möckeriho miskách ukázaly, že koncem roku 2020 převládal počet jedinců dřepčíka olejkového nad dřepčíky rodu Phyllotreta. Tam, kde rostliny řepky po vzejití rychle rostly, nezpůsobili dřepčíci Phyllotreta větší škody. Výjimkou bylo několik suchých lokalit a lokalit se špatným a mezerovitým vzcházením s přísušky. Naopak četnost dospělců a následně larev dřepčíka olejkového (Psylliodes chrasocephala) v řapících listů byla téměř na celém území značně vysoká. Lze proto podle odborníka očekávat vedle přímé škodlivosti larev jejich vliv na šíření houbových chorob na jaře.
Výrazné předjarní oteplení v poslední dekádě února umožňovalo zahájit první inventarizaci porostů. Přitom není podle RNDr. Kuthana potřebné hodnotit pouze míru uhynulých a poškozených listů, ale zaměřit se také na stav kořenového systému, vegetačního vrcholu a určit počet životaschopných rostlin, který by neměl být nižší než 15 rostlin/m2, optimálně mezi 30–60 rostlinami/m2 podle odrůdy anebo hybridu. Pokud počet životaschopných rostlin bude na celé ploše nízký, anebo velké části pozemku budou prázdné, je nutno uvažovat o náhradě porostu. Na rostlinách při jarní inventarizaci se nesmí zapomínat ani na sledování míry poškození dřepčíky a houbovými chorobami, nejčastěji botrytidou následovanou bakteriálním hnitím, zdůrazňuje RNDr. Kuthan.*
Více informací přináší týdeník Zemědělec (11/2021) v článku RNDr. Aleše Kuthana, CSc., zařazeného v tématu týdne.
