Jarní ječmen jako ozim je slibný

Setí jarního sladovnického ječmene již na podzim? Tento zajímavý nápad testují na v Červeném Újezdě na pokusné stanici České zemědělské univerzity v Praze. V závislosti na termínu setí a počasí je výrazný rozdíl v počtu zrn i klasů na metr čtvereční. Dalším zajímavým tématem je intenzivní technologie pěstování sladovnického ječmene, založená především na vícenásobné regulaci růstu a vyšší dávce dusíku.

„Vize byla taková, že pokud jarní sladovnický ječmen vysejete na zimu, bude jeho výnos vyrovnaný s ozimým. Jsem zvyklý z úrodných oblastí okolo Bezna, že jarní ječmen bez problémů dává 6,5 t/ha, ozimý 8 t/ha,“ uvedl Ing. Jan Křováček z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Jak vysvětlil, výhoda podzimního setí se projeví především tehdy, když jsou na jaře nepříznivé podmínky. „V suchém loňském ročníku měl jarní ječmen setý na podzim v průměru téměř 30 zrn na klas, z jarního výsevu pouze pod dvacet. Letos mohu v provozu pozorovat tři termíny výsevu,“ konstatoval Ing. Křováček. Odrůda Sebastian byla vyseta 15. října, 25. února a 2. dubna. „Projevují se velké rozdíly v hustotě. Na ploše oseté na podzim má ječmen 1200 klasů na metr čtvereční, časně zjara jen 900 klasů a pozdě nasetý 650 klasů. V letošním roce se množství zrn v klase neliší, pohybuje se kolem 25, výnos je tvořen počtem klasů, shrnul Ing. Křováček. Na pokusné ploše ale byly vidět další výsevy (odrůdy Prestige), a to z 25. září a 8. října. Porost z ranějšího setí byl silně zdecimován rynchosporiovou skvrnitostí.

Dvě produktivní odnože

V pokusech na stanici také testují dvojici pěstebních technologií jarního sladovnického ječmene – standardní a intenzivní. Hlavní rozdíly vysvětlil Ing. Martin Hájek z ČZU. Základní agrotechnické úkony se u obou shodují. Intenzivní technologie má navíc především aplikaci 150 kg/ha Amofosu před setím, výsevek 500 zrn/m2 (standardní 350) a větší dávku dusíku. Klíčovým zásahem je aplikace Sunagreenu (0,5 l/ha) v BBCH 25 – 29 na vyrovnání odnoží a ošetření regulátory růstu v BBCH 32 (Terpal C 1,5 l/ha) a 37 – 45 (Cerone 480 SL 0,5 l/ha + Atonik Pro 0,2 l/ha). Následují listová hnojiva. Zhruba ke konci odnožování začíná fungicidní ochrana, která se opakuje ještě dvakrát. Náklady na intenzivní technologii dosahují 20 tisíc korun, na standardní 15 tisíc korun. V průměru let 2003 – 2007 se výnos standardní technologie pohyboval kolem 5,5 t/ha při 11,8 % N-látek, intenzivní dosahuje 6,7 t/ha při 11,9 % N-látek, shrnul Ing. Hájek.
Přímo na pokusné parcelce ukázal také konkrétní rozdíly. Bojos vykázal při intenzivní technologii zhruba 900 klasů/m2, na standardní a 600 klasů/m2, Prestige 800/600. Poněkud atypický byl silněji odnožující Sebastian. Jednak poskytl 1200 klasů při intenzivní a 750 při standardní technologii a dále nasadil kromě hlavního stébla tři silné odnože, které dokáže podle Ing. Hájka při vysoké produktivitě klasu udržet. Cílem intenzivní technologie je přitom zpravidla jedno hlavní stéblo a dvě silné odnože. Dosahuje se toho právě aplikací Sunagreenu. „U standardní technologie je typické, že jsou vidět slabé odnože, které nadále vegetují, případně časem odumírají a vyčerpávají rostlinu,“ konstatoval Ing. Hájek.

Regulace je klíčová

„Sunagreen jsme ověřovali asi sedm let, a byly s ním problémy. Aplikovali jsme ho na začátku odnožování podle metodiky, ale on je vlastně inhibitor. Když se použije v tomto termínu, tak začne potlačovat všechny odnože, a to je špatně. Pokud se aplikuje v plném odnožování nebo na jeho konci, působí obdobně, ale potlačí slabé odnože, zatímco silné se s tím bez problémů vyrovnají. Výsledkem je vyrovnaný porost,“ shrnul prof. Ing. Jan Vašák, CSc., z ČZU.
Dodal, že regulace růstu je u ječmene velmi důležitá. Aby měl kvalitní sladovnickou hodnotu, nesmí polehnout a zároveň musí poskytnout výnos. Nutné je proto hnojení vyšší dávkou dusíku, například 90 – 100 kg/ha, samozřejmě při zohlednění půdní zásoby. „Ječmen poskytne vysoký výnos díky aplikaci dusíku, ale zároveň se musíme vyhnout jeho nectnostem, tedy riziku polehnutí a nadměrnému obsahu bílkovin,“ zdůraznil prof. Vašák a dodal: „V průměru pěti let máme nejlepší a nejstabilnější sladovnické parametry právě u intenzivní technologie. Nízká dávka dusíku přináší nevyrovnané zrno, nízký výnos, a tedy i vysoký obsah bílkovin.“ Podle dávky dusíku je třeba používat regulátory růstu. Na stanici se podle jeho slov osvědčil například Terpal C, či Moddus, aplikovaný ale v ranějším termínu, než je firemní doporučení.

Vhodný pro intenzifikaci

Jarní ječmen má za sebou rychlý vývoj, uvedl Ing. Vratislav Psota, CSc., ze Sladařského ústavu v Brně. Od roku 1950 stoupnul jeho výnos ze zhruba 3,7 t/ha na 6,7 t/ha. Produkce z něj vyráběného sladu v současné v České republice dále roste a pohybuje se kolem 528 tis. tun. Pro takové množství je potřeba zhruba 630 tis. tun předního zrna, což znamená, že se musí sklidit 700 tis. tun zrna, vypočítal Ing. Psota s tím, že komodita se samozřejmě také vyváží. Připomněl, že každým rokem přichází do registračních zkoušek zhruba 30 odrůd jarního ječmene, ale projde jich přibližně pět.
Jak doplnil prof. Vašák, po roce 1960 Československo zajišťovalo 25 % světového exportu sladu. V současné době je to pro Česko a Slovenskou dohromady celkem 6 %. Výměra celosvětově stagnuje, stejně jako výnos. Export i zásoby celosvětově klesají. „Sladovnický ječmen je vhodný pro naše zemědělství, které potřebuje intenzivní plodiny. Lze ho snadno intenzifikovat, jeho slabý kořenový systém výborně reaguje na všechny vstupy,“ konstatoval prof. Vašák s tím, že výhodou českého zemědělství je dostatek specialistů a rozsáhlé plochy, na kterých dokáží dělat velké jednotné a kvalitní partie.