Zemědělská veřejnost se nedávno sešla ve Větrném Jeníkově na školení poradenské společnosti N. U. Agrar CZ, s. r. o., které každoročně přináší aktuální informace o stavu porostů v předjarním období, informuje také o ochraně a hnojení rostlin v nadcházejícím vegetačním období. Zajímavé přednášky byly také věnovány způsobu zpracování půdy a struktuře pěstovaných plodin v České republice a Německu jak v současné době, tak očekávaný vývoj ve výhledu deseti až dvaceti let.
Společnost N. U. Agrar CZ, s. r. o., jejíž náplní je výzkumná a poradenská činnost, byla založena v roce 2001 skupinou deseti zemědělských podniků. Nejvyšší podíl ve společnosti tvoří německá poradenská společnost N. U. Agrar, GmbH. Ta je známa v západní Evropě především svými pěstebními technologiemi, které tvoří maximální zisk cestou velmi vysokých výnosů.
Pohled na obilniny
Jak zdůraznil Dr. Hansgeorg Schönberger z německé poradenské firmy N. U. Agrar, GmbH, struktura plodin se v příštích deseti letech pravděpodobně silně posune. Předpokládá, že poptávka po E pšenici bude spíše klesat. „V Evropě není mnoho zemí, které potřebují E pšenici,“ vysvětlil. Ve světě je ale neustále poptávána normální chlebová pšenice (12,5 % bílkovin s vysokým sedimentačním testem), a proto i přes stagnující domácí poptávku bude její produkce stoupat. V ČR se její podíl na orné půdě může za deset let vyšplhat ze současných 8 % na 12 %, tedy na 200 000 ha.
Pěstování krmných obilnin se pravděpodobně omezí na vnitřní potřeby států. Další obilnina, žito, je v ČR jen okrajovou plodinou (v současné době se jím osévá kolem 40 000 ha), a proto nehraje zatím na orné půdě významnou roli. V Německu ale zaujímá plochu kolem 670 000 ha a ročně se této plodiny vyprodukuje 3 400 000 tun, z toho nadprodukce činí 1 400 000 tun. Plochy žita proto musí v Německu klesnout, zdůraznil dr. Schönberger.
Otázkou zůstává produkce jarního ječmene (ČR v současnosti z přibližně 350 000 ha vyprodukuje 1 500 000 tun, Německo z asi 490 000 ha 2 400 000 tun). Česká republika je v porovnání s Německem ještě vysoce exportní zemí, s čímž se do budoucna nedá tak jednoznačně počítat, upozornil dr. Schönberger. Doplnil, že jarní ječmen je v Německu pod ohromným tlakem a jeho plochy budou klesat.
Kukuřice na výsluní
Zastoupení silážní kukuřice na orné půdě podle dr. Schönbergera poroste zejména díky bioplynovým stanicím, pro které je tato plodina jednou z nejlepších vstupních surovin. V ČR by její výměra mohla za deset až dvacet let stoupnout ze 170 000 ha na 360 000 ha, domnívá se přednášející.
Stoupající výnosový potenciál povede k rozšíření pěstování také zrnové kukuřice. Jak dodal dr. Schönberger, kukuřice se stane jednou z nejsilnějších plodin v Německu i České republice. Pěstitelé ale musí důkladně zvážit pěstování následných plodin.
Jak si povedou další plodiny?
U řepky narážíme na hranice pěstování. Její podíl v osevních postupech již není možné podstatně zvyšovat, a proto plochy do budoucna zůstanou na podobné úrovni, jako jsou v současné době. U cukrovky dr. Schönberger předpokládá buď konstantní nebo mírně stoupající vývoj – v nejvýnosnějších oblastech se budou plochy zvyšovat, vyšší produkce a melasa se zhodnotí v bioplynových stanicích. U brambor pro stolní účely bude tendence spíše klesající.
Ohromný prostor se podle dr. Schönbergera otevírá pro pěstování leguminóz, neboť v budoucnu bude velká poptávka po bílkovinách.
Potřeba leguminóz
Za deset až dvacet let bude v Evropě nedostatek bílkovin, připustil dr. Schönberger. Není proto zodpovědné, že Evropa bílkoviny dováží, doplnil. V současné době jich lidé na světě spotřebují 100 milionů tun. Za dvacet let (pokud budeme kalkulovat s počtem obyvatel 8,4 miliardy) to bude 123 milionů tun. V tu chvíli může pro zvířata a lidi chybět až 16 milionů tun čistých bílkovin, upozornil přednášející. Za takových podmínek je podle dr. Schönbergera jisté, že se Evropa nebude moci spoléhat na dovoz (v současné době EU dováží 12,5 milionu tun sóji a 2,5 milionu tun řepky).
Evropští pěstitelé se proto musí pustit do vlastní produkce bílkovin. Jako vhodné plodiny se jeví řepka (hlavní produkt olej, vedlejší bílkovina) a sója (hlavní produkt bílkovina, vedlejší olej). Zatímco pro rozšiřování ploch řepky je prostor menší, lze je maximálně zvýšit o dva miliony hektarů, což představuje produkci přibližně šest milionů tun, prostor pro sóju činí tři až čtyři miliony hektarů s produkcí deset milionů tun semen, přiblížil možný scénář posluchačům dr. Schönberger.
Výhody a omezení
Sója má velkou výhodu, protože je možné ji velmi dobře zařadit do osevního postupu. Jako jedna z mála plodin snáší pěstování po kukuřici. Dr. Schönberger ukázal příklady možných osevních sledů v polohách nad 250 m n. m. (v současné době: cukrovka, E-pšenice, pšenice, řepka, pšenice, pšenice, za deset až dvacet let: cukrovka, zrnová kukuřice, sója, pšenice, řepka, pšenice) a pod 200 m n. m. (v současné době: cukrovka, zrnová kukuřice, E-pšenice, za deset až dvacet let: cukrovka, zrnová kukuřice, sója, E-pšenice).
Doplnil i příklad osevního sledu pro východní Bavorsko, kde se dnes pěstuje: řepka, pšenice, ječmen, zatímco za deset až dvacet let by osevní postup mohl vypadat následovně: řepka, pšenice, sója, pšenice nebo řepka, pšenice, zrnová kukuřice, sója, pšenice.
Sója má ale specifické nároky na stanoviště. Patří mezi ně omezení nadmořskou výškou 400 metrů, půdní teplota nad 10 °C od třetí dekády dubna, žádné pozdní mrazy po 15. květnu a další. Podle dr. Schönbergera této plodině vyhovuje asi čtvrtina půd ČR, zatímco v Německu mohou sóju pěstovat pouze na zhruba 300 až 350 tisících hektarech, ale potřebují asi o 300 tisíc hektarů více. Tím se otevírá prostor pro české pěstitele.
Klíčové informace:
Pravidelné předjarní školení zástupci poradenské společnosti N. U. Agrar proběhlo ve Větrném Jeníkově.
Hovořilo se o aktuálním stavu porostů, ochraně a hnojení rostlin v nadcházejícím vegetačním období, ale také o struktuře pěstovaných plodin v České republice a Německu v současnosti i za deset až dvacet let.
Jako nadějné plodiny se do budoucna jeví kukuřice na zrno i na siláž a sója.