Odrůda jakonu Fiorella získala na agrosalonu Země živitelka ocenění Zlatý klas. Jde o první registrovanou odrůdu této plodiny v České republice, která je od roku 2017 ve vlastnictví Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod, s. r. o. (VÚB). Vyšlechtěna byla pod vedením Ing. Jana Frčka, CSc., podobně jako odrůda Graciella. Oproti ní má ale vyšší výnos hlíz. Jakon je obecně ceněn pro vysoký obsah zdraví prospěšných látek.
Jakon je rostlina inulinového typu s vysokou antioxidační aktivitou. Rostlinu tvoří zhruba z 80 % voda, 13 % sacharidová složka a 9 % vláknina. Čerstvě sklizené hlízy obsahují polysacharid inulin, pro který se tato plodina primárně pěstuje. Odrůda Fiorella, jak uvedla Ing. Andrea Moravec, Ph.D., bývalá zaměstnankyně VÚB, má obsah inulinu v sušině na úrovni 50 % a v přepočtu (výnos hlíz je mezi 49 až 56 t/ha) je vyšší než u čekanky. Inulin patří do skupiny sacharidů, které jsou známé jako fruktany – fruktooligosacharidy procházejí zažívacím traktem beze změny, tráveny jsou až v oblasti tlustého střeva, kde vyvolávají probiotický efekt. „Podporují naši přirozenou střevní mikroflóru, navíc také vstřebávání hořčíku a vápníku. Konzumace se doporučuje například při léčbě osteoporózy,“ uvedla Ing. Moravec. Přestože inulin působí sladce a lze jej využít jako sladidlo, nezvyšuje hladinu krevního cukru. Jako nekalorický polysacharid nabývá významu také u lidí s cukrovkou. Dalšími významnými látkami v hlízách jsou polyfenoly, vápník, hořčík, draslík, fosfor, železo, sodík, beta-karoten, vitaminy B1, B2 a C.
Pěstitelská technologie je podle Ing. Moravec obdobná jako u brambor. Vysazují se buď přímo stonkové hlízy (kaudexy) do hrůbků nebo sazenice předpěstované z kaudexů – při obou variantách výsadby se používá spon 40–45 x 75 cm. Důležité je ale s výsadbou vyčkat po "zmrzlých", aby nedošlo k poškození rostlin a hlíz. Jak dále Ing. Moravec zdůraznila, jakon potřebuje dobré vláhové podmínky a spíše lehčí půdy. Uplatňuje se u něj závlaha různého typu, nejvíce se osvědčuje kapková závlaha, a to i z důvodu jednoduchosti následné sklizně (kompaktní růst hlíz v hrůbku). Dusíkaté hnojení vyžaduje standardní (50–100 kg/ha), pesticidní ošetření během vegetace není nutné. Pouze ke konci vegetace se může na porostech vyskytnout padlí, hlízy již ale neohrozí. Sklizeň probíhá po přemrznutí natě. „Z našich pokusů nejlépe vycházel termín 14 dnů po přemrznutí natě, kdy došlo k efektu stékání a veškeré zásobní látky byly v hlízách,“ doplnila nejefektivnější dobu sklizně Ing. Moravec. Sklizeň na pokusných polích probíhala jednořádkovým vyorávačem obdobně jako u brambor, pouze s ohledem na hloubku uložení hlíz (je nutné vyorávač více zahloubit). Fiorella poskytuje až 15 konzumních hlíz na trsu a 20 kaudexů pro následující rok na výsadbu. Velikost hlíz, které mají červenou slupku, je kolem 20 až 30 cm, doplnila Ing. Moravec. Hovořila také o skladování, kde zkoušeli vakuování, volné uložení v krechtech, nejlépe nakonec vychází skladování ve vlhkém písku podobně jako u jiřin při teplotě 4 až 8 °C. Hlízy musí být čisté a neporaněné.
Uplatnění jakonu Fiorella může být široké a s ohledem na složení hlíz pro konzumenta velmi přínosné. Jakon lze konzumovat v syrovém stavu, ve vařených i pečených pokrmech, lze jej také usušit a zpracovat v jakonové chipsy či jako příměs do cereálií, vyjmenovala Ing. Moravec. Velmi zajímavé využití nabízí také rozemletí sušeného jakonu na mouku pro přípravu kynutých těst, kde může zcela nahradit sacharidovou složku. Na připravené těsto s přídavkem sušeného jakonu bylo Výzkumnému ústavu bramborářskému v Havlíčkově Brodě uděleno Osvědčení o zápisu užitného vzoru Úřadem průmyslového vlastnictví.*
