Od 30. 12. 2005 platí zákon č. 553/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství. Jaké změny novela přinesla pro ekologické zemědělce, výrobce biopotravin a obchodníky s biopotravinami?
Od data vstupu ČR do EU (1. 5. 2004) platí v ČR přímo nařízení Rady (EHS) 2092/91 o ekologickém zemědělství (dále jen „nařízení“). Zákon proto upravuje pouze ty oblasti, které nejsou v nařízení upraveny a EU je ponechává na národní úpravě jednotlivých členských zemí. Zákon ani nařízení neřeší otázku státní podpory ekologického zemědělství, nebo poskytování dotací pro ekologické zemědělství. Tato problematika je řešena příslušným nařízením vlády, v současné době je to nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů.
Základní definice
Novela nově definuje bioprodukt jako jakoukoliv surovinu rostlinného nebo živočišného původu pocházející z ekofarmy. Bioproduktem je také hospodářské zvíře. Jako bioprodukt lze tak certifikovat nejenom suroviny pro výrobu biopotravin, ale také zástavová zvířata, chovná zvířata nebo suroviny pro nepotravinářské využití (např. vlna, přadný len). Certifikovat lze také biokrmivo, bioosivo a biosadbu jako ostatní bioprodukt.
Nově je definován pojem osoba podnikající v ekologickém zemědělství, který zahrnuje ekologické zemědělce, výrobce biopotravin, obchodníky s biopotravinami, výrobce biokrmiv a dodavatele bioosiv a biosadby. Výjimku tvoří ekologický chovatel včel, který může, ale nemusí být ekologickým zemědělcem, nemusí mít ekofarmu. Je to šance pro včelaře, kteří chovají včely na území velkých ekofarem nebo na území CHKO a národních parků.
Definice ekofarmy se nemění, je to samostatná, uzavřená hospodářská jednotka. Zemědělský podnikatel nemusí provozovat ekologické zemědělství na všech pozemcích, které vlastní nebo užívá, musí ale pro ekofarmu vyčlenit a jednoznačně určit základní výrobní prostředky. Od konvenčních pozemků tak musí být jednoznačně odděleny pozemky, hospodářské budovy, zemědělská mechanizace, hospodářská zvířata, které slouží k ekologickému zemědělství. Odděleno musí být také účetnictví. Cílem jednoznačného vymezení ekofarmy je průkazné oddělení ekologického hospodaření od konvenční zemědělské činnosti a jasná identifikace činnosti ekologického zemědělce v krajině při produkci bioproduktů, a to především z hlediska kontroly dodržování podmínek zákona a nařízení a důvěry spotřebitelů v ekologické zemědělství.
Pravidla pro souběžnou produkci
V případě provozování konvenční farmy i ekofarmy u jednoho zemědělského podnikatele musí být na každé farmě chovány jiné druhy hospodářských zvířat a pěstovány jiné druhy zemědělských plodin, především z důvodu vyloučení možné záměny produktů z konvenční farmy za produkci z ekofarmy. Např. nelze chovat na ekofarmě a na konvenční farmě skot, a to ani v případě chovu masného skotu na ekofarmě a mléčného skotu na konvenční farmě. Naopak lze pěstovat na ekofarmě a konvenční farmě takové druhy plodin, jejichž produkce je od sebe snadno odlišitelná, např. pšenici špaldu a pšenici setou, červené a bílé zelí, jasně odlišitelné odrůdy ovoce a zeleniny atd.
V případě travních porostů je situace ohledně souběhu následující: louky nelze mít v ekologické i konvenční části podniku z důvodu možné záměny produkce z luk v konvenční části za produkci z luk v ekologické části podniku. Pastviny lze mít v ekologické i konvenční části podniku pouze v případě, pokud jsou pastviny v konvenční části podniku využívány pouze pro pastvu hospodářských zvířat. Jestliže se část konvenčních pastvin bude sklízet (na zelené krmení, ke konzervaci), jde již o nepovolený souběh při pěstování rostlinných produktů. V zásadě jde o to, aby na travních porostech nemohlo dojít k záměně produkce z konvenčních luk za produkci z louky v ekologické části podniku.
Druhy chovaných zvířat
V ekologickém zemědělství je možné chovat pouze následující druhy hospodářských zvířat: skot, koně, prasata, ovce, kozy, králíky, drůbež, ryby a včely. Huculské koně, koně pony nebo křížence koní je možné na ekofarmě chovat.
Zvířata zde neuvedená mohou být na ekofarmě chována pouze jako zájmový chov, který není předmětem podnikání (např. chov holubů). Pokud je chov předmětem podnikaní, nesmí být součástí ekofarmy (např. faremní chov jelenovitých, nutrií atd.).
Pokud nejsou jelenovití chováni faremním způsobem, ale jako lesní zvěř v uznané oboře v souladu se zákonem o myslivosti, mohou být součástí ekofarmy.
Přechodné období
Přechodné období je období, kdy se uskutečňuje přechod konvenční farmy na ekofarmu. Začíná dnem, kdy konvenční zemědělec doručí žádost o registraci na MZe, trvá dva roky na orné půdě, travních porostech a u chovu ryb a tři roky u sadů, vinic a chmelnic. Doba přechodného období musí být dodržena u orné půdy před vysetím plodiny, u travních porostů před využitím produkce z tohoto porostu jako krmiva a u sadů před první sklizní.
Registrace pro podnikání
Každý nový zájemce, který hodlá podnikat v ekologickém zemědělství (ekologický zemědělec, výrobce biopotravin, obchodník s biopotravinami, výrobce biokrmiv a dodavatel biosiv a biosadby) musí podat žádost o registraci na MZe. Vzor žádosti o registraci je uveden v příloze 1 prováděcí vyhlášky č. 16/2006 Sb., která nabývá účinnosti dnem 1. 2. 2006. Rozsah žádosti je jedna strana, žádost je možné si vyžádat na MZe (tel. 221 812 025, e-mail: iva.sipkova@mze.cz) nebo u kontrolních organizací.
Žádost se podává na adresu: Ministerstvo zemědělství ČR, odbor rozvoje venkova a environmentální politiky, Těšnov 17, 117 05 Praha 1. Kontaktní místo pro ekologické zemědělství na MZe je také odbor rozvoje venkova a environmentální politiky, tel. 221 812 056 nebo 221 812 419, e-mail: martin.leibl@mze.cz, jiri.jungr@mze.cz
Od 30. 12. 2005 nemusí být registrován maloobchodník, který pouze prodává biopotraviny konečnému spotřebiteli ve spotřebitelském balení. To znamená, že je např. nepřebaluje, ale pouze je odebere od dodavatele, umístí do regálu a prodá konečnému spotřebiteli.
Přílohou žádosti o registraci musí být vyjádření kontrolní organizace, že žadatel prošel vstupní kontrolou a plní podmínky zákona i nařízení. V praxi je proto nezbytné postupovat tak, že žadatel nejdříve zkontaktuje příslušnou kontrolní organizaci, přihlásí se u ní ke kontrole a certifikaci, uzavře s ní smlouvu o kontrole, kontrolní organizace provede vstupní kontrolu a poté vystaví příslušné potvrzení, které tvoří přílohu žádosti o registraci.
V případě ekologických zemědělců vystaví MZe po podání žádosti o registraci informaci o zahájení přechodného období, případně rozhodnutí o registraci pro ekologické zemědělství (po uplynutí doby přechodného období). U ostatních osob podnikajících v ekologickém zemědělství vystaví MZe po podání žádosti rozhodnutí o registraci pro ekologické zemědělství. Na žádost o registraci pro ekologické zemědělství se vylepuje kolek 1000 Kč.
V případě zvýšení nebo snížení výměry pozemků na ekofarmě nebo v případě zařazení nového druhu zvířat do ekologického zemědělství nebo vyřazení stávajícího druhu je ekologický zemědělec povinen tuto skutečnost písemně oznámit. Vzhledem k tomu, že prováděcí vyhláškou není stanoven konkrétní formulář pro hlášení změn, hlásí se změny písemným oznámení. Z oznámení týkající se změny výměry pozemků musí být zřejmé, které půdní bloky nebo díly půdního bloku se nově přihlašují do přechodného období nebo ekologického zemědělství, případně které půdní bloky nebo díly půdního bloku se z přechodného období nebo ekologického zemědělství vyřazují. Obecně lze říct, že evidence zemědělské půdy v ekologickém zemědělství a přechodném období probíhá v rámci systému LPIS. Oznámení týkající se zařazení nového druhu zvířat do ekologického zemědělství musí obsahovat číslo hospodářství, plemeno (případně užitkové zaměření), počet zvířat zařazovaných na ekofarmu a především datum zařazení zvířat na ekofarmu. Z oznámení týkajícího se vyřazení stávajícího druhu zvířat z ekologického zemědělství musí být zřejmé, který druh se vyřazuje.
Oznámení o změně se zasílají kontrolní organizaci, která je pověřena ministerstvem výkonem kontroly a certifikace v ekologickém zemědělství a se kterou má ekologický zemědělec uzavřenu smlouvu (KEZ, o. p. s. nebo ABCERT, GmbH). Oznámení o změně nepodléhají žádnému správnímu poplatku. V případě zvýšení výměry začíná přechodné období na nových pozemcích dnem doručení oznámení.
V případě převodu nebo přechodu farmy na jinou osobu musí tato nová osoba, pokud hodlá nadále hospodařit na ekofarmě, podat žádost o registraci jako nový žadatel. Tato žádost podléhá správnímu poplatku 1000,- Kč.
Ekologické zemědělství a životní prostředí
Na ekologickém podnikateli se vyžaduje aktivní přístup k zamezení přímé kontaminace ekologických pozemků splachem (erozí) z konvenčních ploch, nebo kontaminace zakázanými látkami (např. pesticidy) při ošetřování sousedních konvenčních polí. Novou hrozbou pro ekologické zemědělce se stává možnost kontaminace pylem z geneticky modifikovaných plodin z okolních konvenčních ploch.
Za dostačující oddělení od konvenčních ploch se považují remízky, meze, polní cesty, silnice, tratě, liniová zeleň, vodoteč, les, úvrať osetá TTP apod. (ve všech případech by oddělující pás neměl být užší než 3 m). Zvláštní pozornost je třeba věnovat případům, kdy hrozí reálné nebezpečí splachu (eroze) z výše položeného konvenčního pozemku. V takových případech musí farmář provést opatření k odvedení nebo vsáknutí splachové vody (odvodní stružka, průleh, zasakovací pás TTP apod.).
Ekologický podnikatel by měl dbát na podporu biodiverzity a ochranu přírody. Měl by kladným způsobem přispívat k propojování zemědělsky využívané půdy s extenzivními plochami a chráněnými územími, jako jsou přirozené travnaté plochy a plochy s ruderální flórou, křoviny, remízky, menší lesní porosty, extenzivní sady, rašeliniště, rákosiny, vodní plochy, tůně, prameny, mokřiny a bažiny, suché plochy, meze, okraje polí apod.
Certifikace a označování
V případě vydání odepření certifikátu je osoba podnikající v ekologickém zemědělství povinna vrátit kontrolní organizaci platný certifikát. V praxi to znamená, že pokud kontrolní organizace vystaví ekologickému zemědělci certifikát např. na mléko a v době platnosti tohoto certifikátu vydá kontrolní organizace stejnému ekologickému zemědělci odepření certifikátu na mléko, je povinen ekologický zemědělec originál tohoto certifikátu kontrolní organizaci vrátit, a to v termínu stanoveném touto kontrolní organizací. Do doby vydání nového certifikátu nesmí ekologický zemědělec mléko na trhu deklarovat jako biomléko.
Zákon ukládá označovat všechny bioprodukty, biopotraviny, krmiva a osiva. Produkt se označí na obale logem BIO, případně jiným vhodným způsobem. Například zástavový skot bude při prodeji označen v průvodní dokumentaci slovem BIO a kódem kontrolní organizace.
Kontrolní organizace
Každá osoba podnikající v ekologickém zemědělství musí mít uzavřenou platnou smlouvu s některou kontrolní organizací, která je pověřena MZe výkonem kontroly a certifikace v ekologickém zemědělství. K 1. 1. 2006 byly MZe pověřeny výkonem kontroly a certifikace následující kontrolní organizace: Kontrola ekologického zemědělství, o. p. s. (tel.: 469 622 249) a ABCERT, GmbH (tel.: 545 215 899)
Pokuty
Na základě výsledků kontrol navrhuje kontrolní organizace ministerstvu uložení pokuty nebo zvláštního opatření osobám podnikajícím v ekologickém zemědělství. Zvláštním opatřením se rozumí odstranění loga BIO z produktu. Ministerstvo sankci neudělí, pokud osoba podnikající v ekologickém zemědělství prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, aby porušení zákona nebo nařízení zabránila, a přesto k tomuto porušení došlo.
Příkladem může být kontaminace krmiva geneticky modifikovanými organismy (GMO) na ekofarmě. Pokud ekologický zemědělec prokáže, že učinil dostatečná opatření k tomu, aby kontaminaci zabránil, ministerstvo sankci neudělí. Např. farmář musí mít k dispozici písemné vyjádření dodavatele krmiv, že dodané krmivo neobsahovalo GMO, nebo aktuální rozbor krmiva na GMO (ne starší než půl roku).
Poplatky za podání žádosti o registraci
Noví žadatelé o registraci osoby podnikající v ekologickém zemědělství (ekologický zemědělec, výrobce biopotravin, obchodník s biopotravinami, výrobce biokrmiv a obchodník s biosivy a biosadbou) platí při podání žádosti správní poplatek 1000 Kč. Kolek v této hodnotě se vylepuje vždy na úvodní stranu žádosti o registraci, která je uvedena v příloze č. 1 prováděcí vyhlášky. S účinností od 30. 12. 2005 se již nevylepuje kolek 500 Kč při podání oznámení o zvýšení výměry, ani při jiných žádostech o změnu. Platí se pouze kolek 1000 Kč při registraci nové osoby podnikající v ekologickém zemědělství.
Přechodná ustanovení
1. Všichni již registrovaní nebo ohlášení ekologičtí zemědělci, výrobci biopotravin a obchodníci s biopotravinami zůstávají i nadále v evidenci ministerstva jako osoby podnikající v ekologickém zemědělství.
2. Do 60 dnů od nabytí účinnosti novely zákona o ekologickém zemědělství č. 553/2005 Sb. (tj. do 28. 2. 2006) musí mít všichni již registrovaní ekologičtí zemědělci, výrobci biopotravin, obchodníci s biopotravinami, výrobci a dodavatelé biokrmiv a dodavatelé bioosiv a biosadby uzavřenou platnou smlouvu o kontrole a certifikaci s některou z kontrolních organizací pověřených ministerstvem k výkonu kontroly a certifikace (KEZ, o. p. s. nebo ABCERT, GmbH). V opačném případě bude taková osoba vyřazena ze seznamu osob podnikajících v ekologickém zemědělství.
Závěrem je nezbytné zdůraznit, že ekologičtí zemědělci nemusí dodržovat pouze zákon a nařízení o ekologickém zemědělství, ale že musí dodržovat další obecně platné předpisy v těch oblastech, které nejsou upraveny zákonem a nařízením. Jedná se např. o právní předpisy týkající se evidence zvířat, krmení, pohody zvířata atd.
Na přelomu ledna a února vyjde ve Sbírce zákonů úplné znění zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství. Úplné znění bude poté zveřejněno s prováděcí vyhláškou a komentářem na internetových stránkách MZe.
