Důsledkem globalizace obchodu a změn klimatu se Evropou šíří invazní a z jiných světadílů zavlečení škůdci a původci chorob rostlin. Dopad na zemědělské plodiny, lesní kultury a na společenstva planě rostoucích rostlin může být fatální i v podmínkách České republiky. Konkrétními příklady šíření v Evropě a možnostmi, jak tomuto šíření zabránit, se zabývala konference v Brně pořádaná pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky, která měla zvýšit povědomí veřejnosti o rostlinolékařských rizicích.
ÚKZÚZ plní v České republice úlohu Národní organizace ochrany rostlin v kontextu mezinárodních úmluv o zdraví rostlin a v rámci rostlinolékařské legislativy Evropské unie. Má tak odpovědnost za fungování opatření stanovených jak na úrovni EU, tak na národní úrovni, proti zavlékání a šíření fytokaranténních škůdců a původců chorob rostlin. „Dobrá účinnost těchto fytokaranténních opatření je mimo jiné podmíněna i jejich dostatečnou osvětou a pochopením ze strany laické i odborné veřejnosti,“ řekl ředitel Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ing. Daniel Jurečka. ÚKZÚZ každoročně provádí na území ČR úřední průzkumy výskytu 35–40 karanténních (regulovaných) a dosud neregulovaných invazních škodlivých organismů rostlin. „Rostlinolékařská rizika ve světě vzrůstají a EU je díky liberálnímu přístupu k obchodu významně ohrožena šířením škodlivých organismů z jiných částí světa a s tím souvisejícími ekonomickými škodami. Význam fytosanitárních opatření jako prevence v boji proti škůdcům rostlin pak stále stoupá s ohledem na narůstající globalizaci mezinárodního obchodu a oteplování klimatu,“ zdůraznil Ing. Jiří Šír, náměstek ministra zemědělství pro řízení sekce zemědělských komodit, zahraničních vztahů a ekologického zemědělství.
„Na základě Mezinárodní úmluvy o zdraví rostlin existují na celosvětové úrovni doporučená harmonizovaná fytokaranténní pravidla pro pohyb rostlinných komodit mezi státy. Každá ze 183 smluvních stran této úmluvy je povinna ustanovit národní organizaci ochrany rostlin odpovědnou za dodržování fytokaranténních pravidel a zdravotních garancí u rostlin,“ upozornil Ing. Michal Hnízdil, ředitel Sekce rostlinolékařské péče, ÚKZÚZ.
V roce 2016 provedli inspektoři ÚKZÚZ celkem 2015 dovozních kontrol. Počet dovážených zásilek do České republiky má stabilní úroveň, dochází však ke změnám v počtu zásilek z jednotlivých států. Nejvíce zastoupené dovážející státy jsou Laos, Kambodža, Vietnam a Izrael. Bakterie Xylella fastidiosa je v současné době nejsledovanějším regulovaným škodlivým organismem v Evropské unii. Přestože dosavadní výsledky přítomnost bakterie na českém území nepotvrdily, nadále probíhá průzkum cíleně zaměřený na dovozy ze třetích zemí a na dodávky k bakterii citlivých hostitelských rostlin z oblastí jejího současného rozšíření v Evropě.*
Více informací naleznete v týdeníku Zemědělec.
