Letošní meteorologická zima 2024/2025 (prosinec až únor) měla podle ČHMÚ průměrnou teplotu 0,1 °C, což je o 0,8 °C nad normálem. Teplotně kladnou odchylku od normálu měl na území ČR prosinec 2024 i leden 2025. Naproti tomu únor s průměrnou teplotou -0,9 °C měl zápornou odchylku od normálu a byl srážkově silně podnormální.
Zimní stresy významně neohrozily přezimování dobře narostlých ozimů do konce první dekády února. Nejchladnější období zimy 2024/2025 s výskytem největších mrazů vyvrcholilo v druhé dekádě a na počátku třetí dekády února (od 14. do 22. února). V tomto období se noční a ranní teploty vzduchu v nižších oblastech ČR pohybovaly kolem –15 °C, někde i pod –18 °C. Poměrně brzo po začátku tohoto období napadl sníh, i když nerovnoměrně nebo v nižší vrstvě. Sníh pokrýval ozimy především v Ústeckém, Karlovarském, částečně i Středočeském kraji, dále byla sněhem pokryta Českomoravská vrchovina a oblasti západně od Plzně. Beze sněhu nebo jen s jeho minimem byla oblast jižních Čech, dále kolem Pardubic a Hradce Králové, východní oblasti Moravy nebo její severní část například Ostravsko.
Po oteplení koncem února a postupném roztání sněhu na tom byly nejlépe rostliny pšenice. Většina porostů pšenice byla tmavě zelená, někde s nafialovělými okraji listů, u nejhustších porostů se projevilo i usychání nejstarších listů nebo jejich špiček. Ozimý ječmen, dobře narostlý a odnožený, často zežloutl. Většinou se jedná o zežloutnutí vrchní poloviny listů, zatímco spodní části listů jsou zelené. Tento jev souvisí s fotooxidačním stresem a poškozením chloroplastů v důsledku kombinace ranních mrazů a přímého slunečního záření. Pokud budou ranní mrazy pokračovat za jasného slunečního záření, může počet zežloutlých porostů narůstat i mezi pšenicemi. Při dalším oteplení nově vytvořené zelené listy rychle zažloutlé a usychající listy přerostou.
Největší poškození listů jsme zaznamenali u porostů řepky v závislosti na existenci ochranné vrstvy sněhu a hloubce poklesu mrazů. Někde se jednalo o poškození většiny listů, jinde jen nejstarších, často jsou velké listy polámané. I u silně poškozených porostů řepky zůstával zachován vrchol obalený nejmladší zelenými listy. Důležité je, že kořenové části řepek a odnožovací uzle obilnin zůstaly zachovány a rostliny budou po dalším oteplení schopny rychle obnovit růst nadzemních částí (za předpokladu dostatku vody).
Pokud jde o diferenciaci vrcholů ozimých obilnin, na počátku března 2025 dosáhly rostliny raných odrůd pšenice fáze tzv. dvojitých hrbolků (valů), tedy počátku diferenciace klásků; rostliny ozimého ječmene se vyskytují i v pokročilejších fázích vývoje vzrostných vrcholů. Tyto fáze souvisejí s postupným prodlužováním vrcholů v horní polovině odnožovacích uzlů, které jsou obklopeny vrchní vrstvou zeminy. Jakmile však dále porostou a dostanou se v prodlužujícím se stéble nad povrch půdy, bude jejich citlivost na jarní mrazy výrazně zvýšena.
Článek pro týdeník Zemědělec zpracoval kolektiv autorů: RNDr. Ilja Tom Prášil, CSc., Ing. Jana Musilová, Ing. Marie Coufová, RNDr. Klára Kosová, Ph.D., Ing. Miroslav Klíma, Ph.D., Mgr. Pavel Vítámvás, Ph.D., z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i.
Úvodní fotografie: Poškozené listy řepek Foto archiv CARC
