Výběr vhodné odrůdy do specifických půdně klimatických podmínek dané konkrétní lokality je důležitým rozhodnutím. Může totiž velmi pozitivně ovlivnit výsledek našeho agrotechnického snažení v případě, že zvolíme dobře. Anebo ohrozit naše téměř celoroční snažení, pokud se „to nepovede“. Proto bychom si měli najít čas, dostatečně prostudovat informace, které vlastnosti jednotlivých odrůd popisují, a na jejich základě si vhodnou odrůdu či odrůdy vybrat.
Zdrojem takových informací mohou být různé typy pokusů, zkušenosti z vlastní praxe či od jiných pěstitelů, případně výsledky odrůd z velkých ploch na celorepublikové úrovni. Rozdíly mezi odrůdami v různých typech pokusů jsou rozhodně nezanedbatelné, dosti významně se liší, uvádí v Úrodě č. 6/2024 doc. Ing. Petr Baranyk, CSc. (Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin).
Autor připomíná, že rozdíly ve výnosech semen mezi nejlepší a nejslabší odrůdou v maloparcelních pokusech Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) pro Seznam doporučených odrůd (SDO) dosahují v průměru za téměř deset uplynulých let 26 %. V obou variantách – základní i intenzivní agrotechnice (ZA resp. IA) – se vyskytuje poměrně velká variabilita. V základní agrotechnice však extrémy dosahují významně vyšších hodnot (35, resp. 43 %), což potvrzuje teoretický předpoklad, že pěstování řepky více svědčí agrotechnika intenzivní.
V poloprovozních odrůdových pokusech Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO), které se způsobem zakládání, ošetřování a sklizně více blíží podmínkám skutečného zemědělství, jsou rozdíly mezi výkonností nejlepších a nejslabších odrůd v porovnání s maloparcelními SDO pokusy zhruba poloviční. Pohybují se mezi 5 až 18 % a v průměru dosahují 12 %, uvádí autor. Užitečný podle něj může být i pohled na výnosy odrůd přímo v zemědělské praxi. Nejsou to sice žádné pokusy, ale svoji váhu tyto informace přesto mají. Pocházejí totiž z velkých ploch – každoročně z více než 130 tis. ha – a z praktických důvodů jsou rozděleny na tzv. velké (osevní plocha nad 5 tis. ha u členů SPZO) a střední (osevní plocha 1 tis. až 5 tis. ha u členů SPZO) odrůdy.*
