V českých zemích má pěstování máku setého více než tisíciletou tradici. Historicky byl mák setý pěstován a využíván primárně jako olejnina, potravina. V současné době se v České republice pěstují téměř výlučně odrůdy potravinářského typu máku. ČR patří k nejvýznamnějším pěstitelům máku nejen v evropském, ale i světovém měřítku. Přesto však není dosahováno takových výnosů, které by se přibližovaly k teoretickým možnostem pěstovaných odrůd. Může ke zvýšení výnosu přispět i výživa a hnojení máku?
Jak uvádějí odborníci z České zemědělské univerzity v Praze v aktuálním článku publikovaném v časopisu Úroda, z pohledu výživy bychom na mák měli pohlížet trochu odlišně než na jiné plodiny, se kterými se na orné půdě dnes setkáváme. Na jednu stranu jsou nároky máku na živiny poměrně vysoké, alespoň při srovnání hodnot odběrových normativů jednotlivých plodin. Na druhou stranu je u máku dosahováno stále poměrně nízkého výnosu, což by mohlo naznačovat, že velké množství živin (v kg/ha) nepotřebuje. Výše uvedená tvrzení však nemusí být zcela správná, pokud jsou chybně interpretována. Odběrový normativ (potřeba živin vztažená k jedné tuně výnosu semen) i celková potřeba živin na jeden hektar jsou značně závislé nejen na výnosu semen, ale také na tvorbě vegetativních orgánů, zejména stonků a listů, případně kořenů.
Přestože je mák pěstován v mnoha zemích světa, je v oblasti jeho výživy poměrně málo publikovaných údajů o nárocích na živiny v jednotlivých fázích růstu a především jejich působení na tvorbu výnosu semen. Některé údaje jsou přepisovány ze starší literatury, novější údaje (zejména u technických máků) jsou často vztaženy k produkci opiátů. V publikacích se proto můžeme setkat s odlišnými hodnotami potřeby živin. Rozdíly jsou dány především přepočtem obsahu živin v rostlinách v průběhu vegetace či při sklizni a dosaženým výnosem biomasy.
Pokud bychom potřebu živin počítali jen ve vztahu k průměrnému výnosu v ČR, pak skutečně není vysoká. Jak vyplývá z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ), výnosy máku alespoň na úrovni jedné tuny na hektar byly naposledy před 30 lety. Neznamená to, že v minulém režimu, který před 30 lety „skončil“, byly výnosy vysoké. Vykazovaly také kolísání a statistické údaje uvádí, že variabilita výnosů máku v minulém století byla zcela normální.
Od roku 1991 však průměrné výnosy klesaly a do loňského roku jednu tunu již nepřesáhly, nejčastěji se průměrné výnosy pohybovaly na úrovni 0,5–0,7 t/ha. Výzkumníci mají zkušenosti, že v některých pokusných variantách lze dosáhnout výnosu až 2 t/ha, což potvrzují i pěstitelé máku na některých pozemcích.
Jak můžeme zlepšit výživu a přispět ke zvýšení výnosů máku? Na to lze nalézt odpověď v článku Ing. Jindřicha Černého, Ph.D., a kolektivu z České zemědělské univerzity v Praze publikovaném v časopise Úroda (3/2020).*
