Erozí je ohrožena téměř polovina plochy orné půdy, proto je nutné navrhnout taková opatření, která ji v maximální možné míře zabrání. Precizní zemědělství a moderní technologické postupy nabízí plošná řešení ochrany půdy proti erozi a současně umožňují optimalizovat a snižovat spotřebu zemědělských vstupů, tím se plošná ochrana rozrůstá i směrem k vodě a životnímu prostředí. Lze tedy erozi v českých podmínkách řešit účinněji než dalším drobením půdních bloků a je skutečně požadavek 10 ha u silně erozně ohrožených (SEO) vhodným opatřením?
Na tyto otázky odpovíme se Spolkem pro inovace a udržitelné zemědělství, ve zkratce SIUZ, popisuje v Zemědělci č. 47/2022 Ing. Martina Poláková, managerka spolku. Jedná se o skupinu progresivních zemědělců, kteří prošlapávají cestu preciznímu zemědělství v ČR. V SIUZ je zastoupený průřez všech velikostí farem s příslušností k různým nevládním zemědělským organizacím včetně ekologických. Tvorba nových technologií probíhá ve spolupráci s odborníky a výzkumem. Ověřování inovativních postupů probíhá reálně v praxi a v různých podmínkách napříč republikou, formou pracovních skupin, které jsou zaměřené k dané plodině, či technologii v rostlinné nebo živočišné výrobě. Kukuřice jako širokořádková plodina má zvláštní postavení a také samostatnou pracovní skupinu v rámci SIUZ.
Ing. Poláková uvádí, že v rámci pracovní skupiny Vysokomýtská synklinála, pro přenos znalostí v adaptaci na změnu klimatu, jsou sdruženy i čtyři zemědělské podniky SIUZ, tedy ZD Dolní Újezd, Statek Bureš s. r. o., Zeol s. r. o. a ZOD Zálší, celkové zastoupení farem zaujímá plochu 20 tis. hektarů. Vzhledem ke členitosti území ve kterém hospodaří je většina ověřovaných technologií zaměřená právě na omezení eroze a hospodaření s vodou. Kromě kukuřice se jedná i o cukrovku, řepku, mák, ale také obilniny.
Silážní kukuřice tvoří významnou složku osevního postupu ZD Dolní Újezd, které disponuje silnou živočišnou výrobou, bioplynovou stanicí a zároveň vysokým podílem ploch ohrožených erozí. Snahou agronoma Ing. Josefa Čejky je omezit aplikaci minerálních hnojiv a co nejefektivněji využívat statková hnojiva. Asi polovina ploch kukuřice je zakládaná strip-till technologií do mulče vymrzlé meziplodiny. Meziplodiny v tomto ohledu hrají velmi důležitou roli, sejí se proto, aby zajistily kvalitní pokryv půdy a zabránily ztrátě živin z půdy. Po sklizni obilniny je pod meziplodiny rozmetaný hnůj, který je okamžitě zapravený do půdy pro omezení ztrát živin. Při volbě meziplodiny se vybírají k ověřené svazence vratičolisté druhy, které hlouběji koření a udrží půdní dusík v kořenové zóně. Meziplodiny vysévají ze dvou zásobníků od řádek. Osvědčila se takhle kombinace hořčice a svazenky, letos zkouší svazenku s ovsem hřebílkatým, u kterého výsledky z výzkumu potvrzují minimální ztráty dusíku proplavením do podorničí.*
