V Olomouci se koncem června sešlo více než sto rostlinných genetiků a molekulárních biologů z celého světa, aby diskutovali o fungování genomu rostlin a nových možnostech jeho úprav. Přelomová metoda CRISPR-Cas9 umožňuje velmi přesně manipulovat s dědičnou informací rostlin, ale v některých oblastech je použití molekulárních nůžek složité. V rámci workshopu se řešilo, jak tuto metodu zpřesnit a zrychlit, uvedla to tisková mluvčí Ústavu experimentální botaniky AV ČR Radoslava Kvasničková.
Jak dokážou rostliny samy opravovat a přeskupovat svou DNA a jak využít těchto mechanismů pro vývoj nových šlechtitelských postupů jsou hlavní okruhy, o kterých se v Olomouci hovořilo. Na workshop Stabilita a změny genomu rostlin přijeli uznávaní experti z USA, Číny, Japonska a dalších zemích, kteří se věnují výzkumu dědičné informace rostlin a možnostem jejich genetických úprav.
„Ve světě, který se potýká s rostoucí populací a klimatickými změnami, je stále důležitější a naléhavější pochopit základní procesy, které rostliny používají k udržování a opravám svých genomů. Jen tak můžeme pomocí biotechnologických metod šlechtit nové plodiny s mimořádnými vlastnostmi,“ vysvětlil rostlinný genetik Aleš Pečinka z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR (ÚEB AV ČR).
Zajištění dostatku potravin pro rostoucí světovou populaci v době klimatické změny je jednou z největších výzev dneška. Už nyní produkci potravin ve světě ovlivňují výkyvy počasí, sucho, různé choroby rostlin a škůdci. Tyto faktory se negativně podepisují na růstu, a tím i výnosu zemědělských plodin, což ohrožuje světovou produkci potravin. Jedním z řešení jsou genetické modifikace, tedy úpravy genomu, díky nimž budou rostliny odolnější, chutnější, zdravější a budou mít vyšší výnos. To vše je možné díky přelomové metodě CRISPR-Cas9. „Ta umožňuje velmi přesně manipulovat s dědičnou informací rostlin. Na našem setkání v Olomouci jsme diskutovali o tom, jak ji ještě více zpřesnit a zrychlit. V některých oblastech dědičné informace je totiž použití molekulárních nůžek složité,“ řekl Aleš Pečinka.
Do Olomouce zamířila více než stovka odborníků, mezi nimi i prof. Steve E. Jacobsen z Kalifornské Univerzity v Los Angeles, který studuje zapínání a vypínání genů a je předním odborníkem na kontrolu tzv. genomických parazitů, což jsou části dědičné informace, které nemají jinou vlastnost nebo činnost než množit samy sebe. Pozvání přijala i prof. Caixia Gao, která je hlavní výzkumnou pracovnicí v Ústavu genetiky a vývojové biologie Čínské akademie věd. Tato vědkyně posouvá limity praktického využití molekulárních nůžek při šlechtění. Podařilo se jí například upravit odolnost pšenice vůči houbovému onemocnění padlí. Průlom byl v tom, že tato změna poprvé negativně neovlivnila výnos pšenice. Ústav experimentální botaniky AV ČR v Olomouci byl hlavním organizátorem prestižního workshopu i proto, že čeští vědci jsou ve výzkumu dědičné informace a jejích samoopravných mechanismů velmi úspěšní. Akci zastřešila Evropská organizace pro molekulární biologii (EMBO), což je profesionální nezisková organizace založena v roce 1964, která sdružuje více než 1800 vědců z oblasti biologie. Jejím cílem je podporovat výzkum v oblasti věd o živé přírodě a umožnit mezinárodní výměnu mezi vědci. Spolufinancuje kurzy, semináře a konference, vydává pět vědeckých časopisů a podporuje jednotlivé vědce.*
