Ozimé obilniny stále patří mezi plodiny s největším podílem na orné půdě. Bylo by proto možné konstatovat, že tedy lze ve větší míře zachovat systémy základního hnojení před výsevem těchto plodin. Avšak mnohé postupy jejich pěstování (a zejména zakládání porostů) se nám v posledních letech mění. To bychom měli zohlednit. Stále však platí, že pro dosažení požadovaného výnosu a kvality sklízených produktů je nezbytné zabezpečit výživu s ohledem na stanovištní podmínky.
Výživu ozimých obilnin není vhodné zakládat jen na jarním hnojení dusíkem, ačkoliv je nejvíce spotřebovávanou i exportovanou živinou. Také ostatní živiny mají vliv na růst rostlin a mohou se podílet na tvorbě výnosu. Základní hnojení fosforem, draslíkem a hořčíkem by mělo být provedeno při předseťové přípravě s ohledem na předpokládaný výnos zrna, obsah živin v půdě, návrat živin v posklizňových zbytcích a statkových hnojivech. Je nezbytné respektovat mobilitu jednotlivých živin v půdě a podle toho opravit rozdělení do dílčích dávek. Dobré využití jednotlivých živin rostlinami lze předpokládat pouze v případě, pokud jsou v pořádku další agrochemické půdní vlastnosti. Jedná se především o půdní organickou hmotu, pH, sorpční komplex a jeho nasycení jednotlivými kationty. Tyto vlastnosti je nezbytné řešit dlouhodobě a nelze nevhodné podmínky upravit např. jednorázovou aplikací. Před setím lze aplikovat také dusík a síru, avšak pouze pro podzimní (zimní) potřebu, při zohlednění jejich obsahu v půdě, předplodiny, průběhu počasí a podobně.
Podrobné informace k tomuto tématu naleznete v červencovém vydání časopisu Úroda (7/2025) v článku Ing. Jindřicha Černého, Ph.D., a kol. z České zemědělské univerzity v Praze.*
Úvodní fotografie: Mezi růstem kořenů a nadzemní částí rostlin je úzká závislost, která následně ovlivňuje příjem živin z půdy i utváření hlavních složek výnosu. Ozimá pšenice z různých ploch polního pokusu Foto Jindřich Černý
