V minulosti, hlavně v té vzdálenější, docházelo v některých letech k těžkým otravám včel v důsledku aplikace přípravku na ochranu rostlin. V současnosti je situace mnohem lepší než dřív. Otravy si nepřeje nikdo, ale mohou se přihodit. Povolené přípravky jsou klasifikovány podle účinků na včely a některé se nesmí aplikovat do porostů navštěvovaných včelami.
Možnost, jak včelstva uchránit před stykem s prostředky ochrany rostlin, je v případě, že včelstva jsou v úlech uzpůsobených k převozu. Pokud je chovatel dobře a včas informován, může se včelami odjet na vzdálenost minimálně 6 km. To jsou dva dolety. Pokud včela vyletí následující den na svém novém stanovišti, neměla by se dostat do takových míst v krajině, které zná, protože by pak mohla zamířit k domovu na původní místo, kde byla před převozem. Tam by přišla o život nikoliv tím, že by se otrávila, ale tím, že by nenašla své včelstvo a zkřehla by v noci zimou. Po skončení postřiků se mohou včely přesunout zase domů.
Jiný postup je ten, že včelstva jsou celoročně chována na stanovištích, kde se v jejich doletu chemická ochrana neprovádí. Pro dobré opylení sadů, semenných porostů, řepky nebo jiných plodin se pak včelstva přisouvají jen na dobu kvetení, a pak se s nimi zase odjede domů na trvalé stanoviště. To je principiálně daleko lepší než předchozí postupy. S přesunem jsou ale spojeny odpovídající náklady.
Ideální je prevence
Ideální prevence konfliktů je používání takových přípravků, které pro včely jedovaté nejsou. Ale pozor na tank-mixy. I kombinace dvou přípravků, které samostatně včelám neškodí, může být toxická. Typickým příkladem je směs fungicidů a tekutých hnojiv. Proto je třeba dodržovat etikety přípravků a kombinovat jen takové, které jsou vyzkoušené.
Co dělat při otravě
Když k otravě přece jen dojde, je potřeba se postarat o postižená včelstva. Otrava v poli znamená, že včelstvo přijde o takzvané létavky. To je generace včel starších než tři týdny, které zásobují včelstvo nektarem, pylem, ale také nezbytnou vodou. Nektaru, respektive medu a pylu má včelstvo určitou zásobu na pár dní, takže hladem neutrpí. Horší je to s vodou. Včely nemají žádné zásoby vody uvnitř ve včelstvu. Přitom voda je nezbytná pro klimatizaci a hlavně pro přípravu potravy pro vývojová stadia. Při nedostatku vody včely nemohou řádně krmit své larvy, a proto zlikvidují část plodu. Tím včelstvo utrpí další, sekundární škodu, výpadek generace. Určitou pomocí je uměle zásobovat včelstva vodou, alespoň tři dny, než si zrekrutují mladší ročníky do role létavek, zejména nosiček vody. Napájení úlů, které nejsou vybaveny speciálními napaječkami, lze suplovat i tak, že do prázdných plástů nakropíme včelstvům čistou vodu kropicí konví nebo zalévací hadicí.*
Více informací naleznete v Úrodě č. 5, str. 87 v příspěvku Ing. Dalibora Titěry, CSc., Výzkumný ústav včelařský Dol
