Tématem letošního roku by mělo být promyšlené investování. To znamená spočítat si, co si mohu dovolit, co mohu vynechat a co v rámci svých vědomostí dělat lépe. Základem je dobře se seznámit s odrůdami a získané zkušenosti adaptovat ve vlastních technologiích pěstování. Toto doporučení zaznělo na tradičním osivářském dnu pořádaném OSEVOU, AGRO Brno, spol. s r. o., v Troubelicích.
Ing. Marie Váňová ze Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž se ve své přednášce zaměřila na to, co by mohlo přispět ke zvýšení rentability pěstování plodin v zemědělském podniku a eliminování zbytečných výdajů na ochranné prostředky a hnojiva.
Zhodnocení uplynulé sezóny
Ve vztahu k počasí v roce 2009 připomněla Ing. Váňová, že některé skutečnosti ovlivnit můžeme a jiné ne. Například promyšlené používání mořidel může významným způsobem zahustit porost, což je vlastně základní prvek rozhodující o výnosu. Porosty jsou pak odolnější vůči nepříznivým podmínkám. Také poznamenala, že je dobré zvážit podle zkušeností z roku 2009, který byl charakteristický nedostatkem srážek v jarním období, jakým způsobem a čím hnojit ozimé a jarní obilniny. „Loni bylo kritické pro obilniny období časného jara, což ovlivnilo další vývoj a hustotu porostu, která je v našich podmínkách základním výnosotvorným prvkem,“ zdůraznila. Také září a začátek října byl loni kritický. Ozimé obilniny a řepka zaseté včas měly daleko kratší vegetační dobu, přestože kvůli suchu na podzim pozdě vzcházely.
Vliv počasí na růst a vývoj obilnin
Podle Ing. Váňové pozdní vzcházení, ať už je dáno suchem, které provázelo podzim 2009, nebo pozdním setím není pro vývin a pro přezimování ozimých obilnin příznivé. Sušina pozdě vzešlých obilnin je nižší než těch, které vzcházely již dříve. Také přezimování obilnin, jež rychle vzešly, je horší, protože rostlina nemá v listech dostatečné množství zásobních cukrů. Během pozdního podzimu je i menší intenzita slunečního záření a porosty jsou vytáhlé. Buňky mají tedy menší tloušťku buněčných stěn a přezimování je komplikovanější.
„Nepříznivých agrometeorologických faktorů může být řada a my na ně musíme být připraveni. Některé můžeme ovlivnit zcela, jiné pouze částečně,“ zhodnotila. Teplý podzim představuje nebezpečí virových chorob souvisejících s vývojem počasí v daném roce. „Málo se o nich mluví a je třeba jim věnovat velkou pozornost,“ apelovala Ing. Váňová na pěstitele. Ochranou je například použití mořidel insekticidního charakteru nebo používání přípravků, které přenašeče virových chorob hubí.
Vliv počasí na výnos v kontrastních letech
V roce 2008 bylo podle Ing. Váňové počasí příznivé a výnosy obilnin v pokusech Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž největší. Při porovnání teploty a srážek v roce 2008 byla teplota dobrá zejména pro přezimování. Suma teplot činila kolem 65 °C, což značí mírný podzim i mírnou zimu. Rostliny měly během podzimu, ale i dalšího vývoje díky rovnoměrně rozloženým srážkám ideální podmínky pro vývoj.
„Naopak v roce 2006 dopadly naše pokusy o poznání hůře,“ konstatovala. Srážky v roce 2006 byly relativně velmi nízké, takže obilniny vzešly později a zkrátila se jejich vegetační doba. Ozimé obilniny rostly až v podzimním období, kdy už nebyly příznivé klimatické podmínky a přezimování bylo velmi špatné. Suma teplot v roce 2006 ve srovnání se sumou roku 2008 ( + 65 °C) se dostala na – 45 °C, což byl velký skok, a také výnos byl podstatně horší. „Z toho vyplývá, že nejen veškerá naše snaha, ale i podmínky prostředí dokáží výnosy hodně posunout dopředu nebo naopak,“ zhodnotila situaci.
Základem dobrá agrotechnika
U obilnin záleží nejvíce na prvotním období, kdy se porosty zakládají. Počet klasů závisí na hustotě porostu. V dnešní době je řada možností, jak regulovat hustotu porostu, aby nepolehly. Pokud jsou porosty řídké, je možné výnos ovlivnit jen nákladně a obtížně s použitím nejrůznějších růstových regulátorů a vyšších dávek hnojiv. Mořidla jsou schopna hustotu porostu udržet a vytvořit dobrý kořenový systém, což je velmi důležité pro jeho další vývoj.
Tvorba výnosového potenciálu se buduje jako pyramida na široké základně, kterou tvoří počet klasů, počet zrn a HTS. Jestliže je základna úzká, celý systém je nestabilní a výnosový potenciál nízký. Pěstitelské technologie musí být komplexní, aby byly zajištěny optimální podmínky pro tvorbu i udržení všech výnosotvorných prvků.
U jarních i ozimých obilnin je důležité a kritické období, kdy se porost zakládá. Počasí určuje délku vegetační doby, 84 dnů nebo 120 dnů u jarního ječmene a 279 či 340 u ozimé pšenice. Právě délka vegetační doby rozhoduje o tom, jak budou porosty husté a schopné vytvořit dostatečně dlouhý klas a vyrovnanou hustotu porostu.
O odrůdách vědět co nejvíce „I když dnes máme k dispozici velké množství odrůd, je třeba upozornit, že je třeba z nich dobře vybírat,“ apelovala Ing. Váňová na pěstitele. Poukázala však na to, že velkým množstvím odrůd by se měly zabývat výzkumné ústavy, šlechtitelské a zkušební stanice. Pěstitelé by je měli navštěvovat a vybírat si pro ně ty nejvhodnější. Samy o sobě by však měli pěstovat pouze užší sortiment odrůd, které si otestují a co nejvíce o nich budou vědět. „U každé odrůdy je třeba se zamyslet, co je pro vás na ní výhodné a kde můžete ušetřit,“ uvedla. Například odrůda ozimé pšenice Bakfis je méně náchylná k fuzáriím, proto lze ušetřit na ochranných prostředcích. „Záleží na vás, jak široký sortiment odrůd si vyberete, jak dobře je poznáte a získáte své zkušenosti, které dokážete adaptovat do vlastních technologií pěstování,“ zdůraznila.
Dostatek dusíku pro pšenici
„V pokusu jsme ošetřovali porost proti chorobám dvakrát během vegetace u odrůd Acteur, Rhea a Caphorn. Dosáhli jsme výnosu kolem 10 t/ha, u odrůdy Caphorn mírně vyššího. Ošetření fungicidy znamenalo přírůstek výnosu u odrůdy Akteur o jednu tunu na hektar. U odrůdy Rhea, která je daleko odolnější vůči chorobám, byl přírůstek jen 0,46 t/ha. Z toho vyplývá, že není třeba tolik investovat do ochrany, když pěstitel předem ví, že tato odrůda není v daných podmínkách náchylná vůči chorobám. Ušetřili bychom téměř1000 korun z hektaru,“ poznamenala.
Ing. Váňová nabádala pěstitele, aby neošetřovali jarní ječmen proti padlí u odolných odrůd, protože dva třetiny odrůd ječmene jsou proti této chorobě odolné a byla by to zbytečná investice. I když je období, kdy se šetří, naopak doporučila, aby zemědělci nehnojili dusíkatými hnojivy u ozimé pšenice méně než 150 kg. Je pro ni nutná spíše dávka 150 až 170 kg, aby se mohla prodávat jako potravinářská pšenice s dostatkem dusíkatých látek.
Dodržujte termíny
Ing. Váňová zdůraznila, že přes veškeré moderní technologie se při pěstování nových odrůd ukázalo, že je velmi důležité dodržovat termíny setí. Platí stále důležité opatření: proti virovým chorobám nesít ozimy příliš brzy. „Čím dříve sejete, tím více přenašečů na pozemku je a může dojít k infekci. Tento poznatek však nelze využívat jako paušální systém technologie pěstování. Porosty seté časně, jsou jistější, ale je třeba je ošetřovat proti virovým chorobám. Osvědčil se takzvaný doporučený termín setí. Pro řepařskou výrobní oblast je od konce měsíce září do 15. října.
„V žádném případě není možné říkat, že i pozdní termíny setí zajistily dobrý výnos, může se to stát, ale není to pravidlem,“ zdůraznila. Dodržování agrotechnických termínů setí je naprosto zdarma, přitom je to jeden z rozhodujících momentů, který může vytvořit dobře zapojený hustý porost. Pozdní termíny setí ozimých obilnin nedávají požadované výnosy. Porosty mají méně odnoží, které jsou slabé a mají menší zásobu cukru. Během zimního období jsou náchylnější proti vyzimování.
„Choďte do porostu a kontrolujte porosty. Čtěte prognózy, jak se bude vyvíjet počasí a podle toho používejte správné fungicidy. Transformujte poznatky získané během zimy do svých podmínek a vyvoďte úsporná opatření,“ doporučila všem pěstitelům Ing. Váňová.
Klíčové informace: • Promyšlené používání mořidel může významným způsobem zajistit hustotu porostu, což je vlastně základní prvek rozhodující o výnosu.
• Tvorba výnosového potenciálu se buduje jako pyramida na široké základně, kterou tvoří počet klasů, počet zrn a HTS. Jestliže je základna úzká, celý systém je nestabilní a výnosový potenciál nízký.
• Choďte do porostu a kontrolujte porosty. Čtěte prognózy, jak se bude vyvíjet počasí a podle toho používejte vhodné fungicidy.
