Sladovnický ječmen nevypadá letos příliš dobře. Nejhorší je situace od Jihlavy dále na východ. Dusík jako klíčový prvek byl po zimě proplavován a v půdě byly jen malé zásoby živin. Pozitivně se proto na ječmeni mohla projevit intenzivní technologie s aplikací 90 kg N/ha a dalšími intenzifikačními vstupy. Zajímavý efekt přináší také aplikace dusíkato-hořečnatých hnojiv. Každý ale musí zvážit rentabilitu tohoto pěstování. Z hlediska sladovnické kvality však není možné se v posledních letech spoléhat na standardní technologii. Podle výsledků pokusů s jarním ječmenem na České zemědělské univerzitě v Praze za pět sledovaných let nebyla na standardní technologii třikrát dosažena sladovnická kvalita.
Tyto informace a mnohé další předali odborníci z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) účastníkům v pořadí druhého polního dne konaného na pozemcích výzkumné stanice v Červeném Újezdě. Akce se soustředila především na jarní ječmen, ale hodnocen byl i stav ozimé pšenice, ozimé řepky a máku.
Intenzivní versus standardní
Na první pohled zaujal v Červeném Újezdě rozdíl mezi porosty jarního ječmene pěstovaného na standardní a intenzivní technologii. Odlišnosti byly diametrální. Podle Ing. Ladislava Černého, Ph.D., z ČZU správně vypadá plodina na intenzivní technologii, což je dáno zejména úrovní výživy a ochranou.
V čem se tedy od sebe tyto technologie liší, vysvětlil Ing. Martin Hájek z ČZU. Předplodinou pro obě varianty byla ozimá pšenice, shodně proběhla i příprava půdy. Zásadní rozdíly nastávají při hnojení. Zatímco součástí intenzivní technologie je aplikace 150 kg Amofosu na hektar před setím, následně 200 kg LAD/ha po zasetí a přibližně po měsíci dohnojení 100 kg LAD/ha, porosty na standardní technologii dostávají pouze dávku 200 kg LAD/ha po setí.
Významný je také výsevek – na standardní technologii se pohybuje kolem 3,5 MKZ/ha, na intenzivní je 5 MKZ/ha. Jak ukázal Ing. Černý na vytržené rostlině, v tamních podmínkách je ječmen schopný vytvořit jedno hlavní stéblo a jednu odnož. Podle Ing. Hájka je optimální vytvořit porost s 800 až 1000 klasy na m2 a toho lze v dobrém roce dosáhnout při výsevku 500 zrn/m2.
Pesticidní ošetření zahrnovalo na obou variantách aplikaci herbicidu Roundup Klasik (4 l/ha), dále Mustang Forte (0,8 l/ha), který na intenzivní technologii obohatil v tank-mixu rostlinný stimulátor Sunagreen (0,5 l/ha). Na regulaci porostů v intenzivní technologii byl použitý tank-mix přípravků Terpal C (1,5 l/ha v důsledku vlhkého počasí) společně s fungicidním ošetřením Archer Top (0,8 l/ha). Proti ovsu hluchému se na obou technologiích zasahovalo graminicidem Axial Plus.
Dále se na intenzivní technologii počítalo (v době konání akce – 11. 6.) s aplikací fungicidů a regulátoru růstu. Zvážit by pěstitelé měli i použití insekticidů. Jak upozornil Ing. Černý, na Slovensku byly velké problémy s kohoutky a mšicemi. V Čechách se začínaly objevovat první larvy kohoutků, proti kterým je vhodné zasáhnout pyretroidy (pozor na teplotu!).
Vhodná výživa
Jak předeslal Ing. Hájek, letos může mít ječmen problémy s N-látkami a podílem předního zrna. Ing. Černý vysvětlil, že výživu této plodiny dusíkem řeší již několik let a aplikují i netradiční hnojiva. Velmi dobře se podle něj jeví hnojiva Eurofertil Plus NP 35 a Urea stabil. Oproti stejné dávce ledku amonného s vápencem činil loni výnosový přírůstek 0,2 t/ha.
Zajímavé výsledky přinesly aplikace dusíkato-hořečnatých hnojiv v ječmeni. Porosty jsou viditelně silnější, zdravější, zelenější a urostlejší, konstatoval Ing. Černý. Dokonce se téměř stírá rozdíl mezi aplikací 60 kg N/ha a 90 kg N/ha v kombinaci s hořčíkem. Na části pokusů, kde byl dusík aplikován pouze v různých dávkách, jsou letos odlišnosti jednoznačné.
Jarní jako ozim
Již delší dobu je známo, že jarní ječmen setý na podzim je schopný přezimovat. „Mysleli jsme si, že ozimý výsev sladovnického ječmene bude jednou z možností, jak pomoci suchým oblastem při jeho pěstování. Zatím se nám však jeví, že to není pravda,“ uvedl Ing. Černý. Vedle toho, že zkoušené odrůdy Bojos a Malz mají nižší odolnost vůči napadení hnědou a rynchosporiovou skvrnitostí (i po aplikaci dvou fungicidů), dosahuje se při jejich pěstování nižšího výnosu (zatímco náklady jsou vyšší).
Jako perspektivní se jeví využití těchto výsevů k signalizaci výskytu chorob pro jarní ječmen. „To, co se objeví na ozimém výsevu, přichází přibližně za čtrnáct dní na jarní,“ vysvětlil Ing. Černý. Pěstitelé tedy mají přibližně týden až deset dní na provedení ochrany.
Moření stimulátorem
Myšlenka použít rostlinný stimulátor Sunagreen pro zvětšení kořenového systému se zrodila před čtyřmi lety u jarního ječmene, postupně se rozšířila také do pšenice, máku a dalších plodin, zavzpomínal Ing. Černý.
Obvykle se ke klasickému mořidlu přidávají na tunu osiva dva litry vody. V tomto případě se voda nahradí z větší části Sunagreenem a doplní 0,5 l vody. Výsledkem je posílení produktivních odnoží, zvýšení počtu klasů a především zvětšení objemu kořenové soustavy, vyjmenoval ředitel CHEMAP AGRO, s. r. o., Jiří Petrásek. Potvrdil také, že mísitelnost Sunagreenu s mořidly je bezproblémová.
Jak to vypadá s ekonomickou stránku aplikace, doplnil Ing. Černý: „Ošetření osiva na jeden hektar, které činí kolem 100 Kč, navyšuje výnos o 0,3 až 0,5 t/ha.“
Nejvýznamnější odrůdy
Z osmi preferovaných a nadějných odrůd jarního ječmene (Bojos, Malz, Blaník, Radegast, Kangoo, Sebastian, Aksamit a Advent) doporučil Ing. Černý pro oblast kolem Červeného Újezdu pěstovat Bojos, z hlediska jistoty zobchodování odrůdu Malz. Upozornil na to, že odrůdy, které jsou náchylné vůči padlí, mívají větší toleranci k hnědé skvrnitosti a to samé platí také opačně.
Ing. Petr Pšenička ze společnosti Limagrain Central Europe Cereals, s. r .o., vyzdvihl u první odrůdy Bojos její výběrovou sladovnickou jakost vhodnou pro výrobu Českého piva. Bojos je nosnou odrůdou Plzeňského Prazdroje a je preferován sladovnami Soufflet a dalšími tuzemskými sladovnami a pivovary. Letos se očekává poptávka kolem 120 000 tun. Bojos je dlouhodobě významnou exportní odrůdou.
U odrůdy Malz Ing. Pšenička zdůraznil, že jde o nejpěstovanější a nejžádanější odrůdu jarního ječmene v ČR a SR. Odrůda je vhodná pro výrobu Českého piva, je nosnou odrůdou Plzeňského Prazdroje, preferovanou odrůdou sladoven Soufflet a dalších tuzemských sladoven a pivovarů. Je již několik let nosnou odrůdou pro Heineken Slovensko Sladovne. Očekávaná poptávka se pohybuje na úrovni 170 000 tun merkantilu.
Následující odrůda Blaník, nově doporučená pro výrobu Českého piva, je odzkoušena a nakupována řadou pivovarů a sladoven, především pivovarem Plzeňský Prazdroj. Odrůda vyniká velmi dlouhým klasem a vysokým podílem předního zrna.
Hrubčická odrůda Radegast je nově doporučená pro výrobu Českého piva a je vykupována sladovnami a pivovary v České republice. Tato novinka má stabilně vysoký výnos předního zrna a velmi dobrý zdravotní stav.
Odrůda Kangoo je kombinací výběrové sladovnické jakosti a vysokého výnosu zrna, je preferovaná sladovnami Soufflet a patří mezi tři nepěstovanější odrůdy vykupované společností Heineken. Je to perspektivní exportní odrůda.
Prvním ze zástupců odrůd sladovnického ječmene společnosti SELGEN, a. s., je Sebastian. Ten je vykupován sladovnami Soufflet Agro a zaujímá významné postavení u společnosti AGROFERT HOLDING, a. s., která bude letos vykupovat ve větší míře jen dvě odrůdy, upozornil Ing. Zdeněk Zelinka, obchodní zástupce společnosti Selgen.
Dále se zastavil u odrůd Aksamit a Advent, které byly zařazeny na seznam doporučených odrůd pro výrobu Českého piva. Plzeňský Prazdroj loni vykoupil 5000 tun merkantilu Aksamitu, letos vykoupí 8000 tun této odrůdy.
Ceny se možná pohnou
Střední Evropu zasáhla velká voda. Podle prof. Ing. Jana Vašáka, CSc., z ČZU spadlo na Slovensku za květen 180 až 270 mm srážek (pro porovnání v Červeném Újezdu napršelo 98 mm). Tato situace si již vybrala svoji daň – z informací Ing. Pavla Zukala, šéfredaktora časopisu Naše Pole, vyplynulo, že z celkové výměry orné půdy 1 350 000 ha je zničeno 39 000 ha pšenice, stejné množství jarního ječmene, 14 000 ha ozimé řepky a další plodiny.
Také v České republice se průběh zimy a velké srážky podepsaly na stavu porostů obilnin. Například ječmen vypadá podle Ing. Černého na mnoha místech ČR velmi špatně. Pozitivní dopad by to mohlo podle něj mít na cenový vývoj, avšak proti této myšlence hovoří plné sklady z intervenčního nákupu.
Ohledně cen olejnin se prof. Vašák domnívá, že již nebudou stoupat, protože byla gigantická sklizeň olejnin v Jižní Americe. Naopak růst cen očekává u pšenice. Vyjádřil také myšlenku, že rostliny nebudou mít takové výnosy, na jaké vypadají. Například řepka podle něj nepřekročí hranici 3 t/ha. Konkrétně v řepce ho zaujaly také zmlazené rostliny, plodina nemá dostatečně vyvinuté kořeny, pravděpodobně polehne a protáhne se doba sklizně. Řepka také drží listy, a proto bude nezbytná desikace porostu, aplikace lepidel bude také prospěšná, dodal.
Závěrečný pohled na mák
Ing. Pavel Cihlář, Ph.D., vedoucí stanice v Červeném Újezdu, informoval pěstitele o stavu ozimého máku. „Ozimý mák se v loňském roce špatně vyrovnával se suchem na podzim a do zimy šel malý. Dnes je na jednom metru čtverečním pouze dvacet až třicet jedinců,“ konstatoval.
Před zaorávkou zachránila mák jeho důležitá funkce – slouží k signalizaci náletu zejména krytonosce kořenového. Jak Ing. Cihlář doplnil, jarní mák setý na podzim tuto zimu nepřečkal.
Také mák setý na jaře nevypadal příliš dobře. Některé rostlinky měly připálené listy, jiné pomuchlané. Rostliny tak zareagovaly podle Ing. Cihláře na aplikaci herbicidu Starane 250 EC. Za nekrózy na listech naopak mohl Lentipur 500 FW. Mák ještě čekala aplikace močoviny se stimulátorem růstu.
Podle vedoucího stanice ale plodina postupně regeneruje. Na vlastní oči se o tom lze přesvědčit na Makových dnech, které se v Červeném Újezdě uskuteční 30. 6. 2010.
Klíčové informace:
Sladovnický ječmen nevypadá letos příliš pěkně.
Na intenzifikační faktory reaguje tato plodina velmi dobře.
V letošním roce je velký rozdíl mezi porosty ječmene hnojenými 90 kg N/ha a 60 kg N/ha.
Zajímavý efekt přináší hnojení této plodiny dusíkato-hořečnatými hnojivy.
Pro posílení kořenové soustavy je vhodné k mořidlu přidat 1,5 l/t osiva rostlinného stimulátoru Sunagreen.
