Zemědělství čelí rostoucím globálním výzvám, jak vypěstovat více potravin na ubývající zemědělské půdě a zároveň se vyrovnat s dopady klimatických změn, včetně poklesu biodiverzity. Seminář Moderní udržitelné hospodaření v kontextu evropského zemědělství, který uspořádala společnost BASF, spol. s r. o., ve spolupráci s Výzkumným ústavem rostlinné výroby, v. v. i., (VÚRV), Výzkumným ústavem pícninářským, spol. s r. o., (VÚPT) a farmou Václava Velety v Lukavci u Pacova, účastníkům přiblížil řadu aktuálních témat včetně požadavků SZP na uplatnění mimoprodukčních opatření a představil praktické zkušenosti s mimoprodukčními porosty.
Už před dvaceti lety založila BASF síť farem, do které patří i farma Václava Velety v Lukavci. Na nich zavádí a prezentuje nové technologie. Vedle přípravků na ochranu rostlin má BASF ve svém portfoliu také osiva a spolupracuje při hledání nových udržitelných řešení nejen s farmáři, ale i s řadou vědeckých institucí.
V rámci panelové diskuse Kam směřuje politika udržitelného hospodaření na národní a evropské úrovni mimo jiné zaznělo, že na jednoho zemědělce v ČR potenciálně připadá zhruba stovka obyvatel, pro které pěstuje polní plodiny. „Zemědělci by měli mít dostatek nástrojů, jako například nové techniky šlechtění nebo biotechnologie, které by jim nejen pomohly plnit cíle SZP, ale současně také usnadnily práci,“ podotkla Ing. Miluše Dvoržáková z CropLife ČR. Ing. Stanislav Němec z Ministerstva zemědělství (MZe) vysvětlil, že z hlediska trvale udržitelného zemědělství považují za tři hlavní pilíře klima (ochrana životního prostředí), ekonomické aspekty (konkurenceschopnost, udržitelnost produkce) a sociální hledisko (rozvoj venkovských oblastí, zaměstnanost).
„Hospodaříme na 70 ha zemědělské půdy. Zabýváme se polním pokusnictvím a současně pěstujeme plodiny klasicky na orné půdě. Myslím si, že základem udržitelnosti zemědělství je spojení rostlinné a živočišné výroby. Dodáváme do půdy organickou hmotu v podobě hnoje a rozšiřujeme osevní postup o víceleté pícniny. Problémem je ubývání účinných látek. Od roku 2016, kdy jsme začali spolupracovat s firmou BASF, jsme postupně zavedli neprodukční opatření na 1,5 ha. Jde o pozemky, které nejsou pro zemědělskou produkci vhodné, například kvůli podmáčení nebo dostupnosti. Díky neprodukčním opatřením, jako jsou ochranné pásy nebo nektarodárné biopásy, jsou tyto pozemky prospěšné pro podporu biodiverzity,“ uvedl Václav Veleta. A dodal: „Za nás farmáře bychom uvítali zjednodušení administrativy v tom smyslu, aby byly jednotlivé registry mezi sebou propojené a komunikovaly mezi sebou. V současnosti zanášíme oseté plochy do LPIS, podáváme jednotnou žádost, případně zasíláme informace na celní správu (například při pěstování máku), posíláme údaje na Český statistický úřad atd.“
Celý článek najdete v týdeníku Zemědělec.*
