Především o dusíku se mluvilo v Ruzyni na konferenci o nových trendech v používání hnojiv s obsahem tohoto prvku. Nejen na něm ale závisí ekonomika pěstování polních plodin. Hnojivo je třeba také dopravit ke kořenům rostlin s co největší efektivitou, vítáno je tedy vše, co zamezí ztrátám, například inhibitor ureázy, pokud se aplikuje močovina.
Dusík není jediný prvek, kterému je třeba věnovat pozornost, upozornil ale hned na počátku konference prof. Ing. Rostislav Richter, DrSc., z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. „Fosfor se stará o energetiku, draslík o metabolismus sacharidů a uplatní se i při syntéze bílkovin. Při jeho nedostatku se často objevují problémy s dosažením potravinářské kvality pšenice,“ zdůraznil.
Teplo močovině nesvědčí
Ale zpět k dusíku, respektive jeho aplikaci v močovině, které se seminář ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v Praze-Ruzyni (VÚRV) z velké části věnoval. Její významnou nectností je, že se za vyšších teplot (nad 10 °C) snadno a rychle rozkládá, a to následkem přítomnosti mikrobiálního enzymu ureázy v půdě. Jak uvedl prof. Richter, ztráty se obvykle pohybují v rozmezí 20 až 30 %, v závislosti na teplotě. Do dvou až čtyř hodin by se proto měla zavláčet, nicméně na hrudovitých půdách mohou problémy přetrvávat. Přednostně by se proto měla aplikovat při regeneračním hnojení, pokud se pěstitel rozhodne nahradit jí dražší ledek. Močovina se totiž nepohybuje půdou tak rychle jako dusičnanový ion, riziko vyplavení je tedy menší. V této době také velmi napomůže inhibitor ureázy, který prodlouží období, během kterého se hnojivo má šanci dostat pod povrch půdy, vyplynulo z přednášek. Výhodou močoviny je, že ji rostlina přijímá ve formě celých molekul a zřejmě se může i přímo zabudovávat do aminokyselin, jak uvedl prof. Richter.
Použití inhibitoru ureázy se projevuje pozitivně také při suchém a teplém počasí, kdy nastává požadovaný efekt – zpomalení rozkladu na NH4+, a tím omezení jeho úniku či vázání do sorpčního komplexu půdy. Naopak inhibitor nitrifikace se v takových podmínkách neosvědčil, protože v důsledku zablokování přeměny amonného dusíku na nitrátový ve svrchní vrstvě půdy vzrostly ztráty únikem čpavku, uvedla Ing. Jana Pišanová z VÚRV.
Při volbě hnojiva je ale také třeba mít na paměti, že velká mobilita a tedy rychlá dostupnost nitrátového dusíku je zároveň výhodou.
Jak uvedl prof. Richter, na výnosu se dusík z minerálních hnojiv podílí 35 – 70 %, dalších 20 – 50 % se váže v půdě, zbytek jsou ztráty. Hnojit by se proto mělo v době, kdy rostlina dusík nejlépe využije. Jak doplnil Ing. Pavel Růžek, CSc., z VÚRV, na severu Německa, kde je dostatek srážek, využije řepka i 75 % dusíku z hnojiva.
Dobré zkušenosti s hnojivem UREAStabil
V minulém roce se ve vybraných podnicích začalo používat hnojivo UREAStabil, které je založeno na močovině s přidaným inhibitorem ureázy NBPT (N-(n-butyl)-thiophosporic triamid). Podle informací ze semináře se také připravuje registrace inhibitoru pro využití s kapalným hnojivem DAM 390.
Hnojivo UREAStabil vyrábí společnost Agra Group, a. s., která ho doporučuje pro většinu aplikací – regenerační přihnojení ozimů, produkční přihnojení obilnin, kvalitativní hnojení pšenice, základní hnojení a přihnojení jařin a také při hnojení plodin pod patu. Hnojivo využívá předností močoviny, tedy velmi dobré rozpustnosti a transportu ke kořenům již při pěti až deseti milimetrech srážek a lepšího příjmu kořeny při nižších teplotách. Zároveň je omezen nežádoucí rozklad. Nedoporučuje se jeho použití na velmi slabé a poškozené porosty, vhodné je naopak na stanoviště s častými přísušky.
V ruzyňském ústavu se podíleli jak na vývoji, tak i testování hnojiva. Jak uvedl Ing. Růžek, lépe funguje u orebných technologií, přestože původně bylo vyvinuto zejména pro bezorebné. S minimalizací je spojen velký podíl organické hmoty v horní vrstvě půdy, kde probíhá silná mikrobiální aktivita. To přináší větší riziko hydrolýzy močoviny a imobilizaci dusíku v amonné a amidické formě. Proto se u minimalizace doporučuje aplikovat větší časné dávky hnojiva, dokud je mikrobiální aktivita půdy nízká.
V pokusech na Ruzyni se nejvyšších výnosů dosáhlo při regeneračním hnojení v dávce 80 – 100 kg N, a to zvláště v suchých letech. Aplikací při setí přímo k osivu se ukázalo, že hnojení touto formou nemá negativní vliv na klíčení semen a vzcházení rostlin. Ing. Pišanová doplnila, že na rozdíl od dvou až třítýdenní účinnosti inhibitoru ureázy v hnojivu UREAStabil při nízkých teplotách půdy, je při teplotě 28 °C jeho účinnost pouze pět dní. Rozklad močoviny je biologický proces, proto závisí na mnoha faktorech. Nejen teplotě půdy, ale také intenzitě slunečního záření, pH a dalších.
Ing. Pišanová citovala také zkušenosti ze zahraničí, které ukazují na příznivý vliv NBPT. Podle italských pokusů na písčito-hlinitých půdách se bez inhibitoru projevily ztráty amoniaku ve výši 43,3 %, s ním se snížily na 24,2 %. Na hlinitých půdách klesly z 11,3 % na 3,1 %. Nárůst výnosu se pohyboval v rozmezí 11 až 30 %.
Nejen dusík určuje výnos
O významu dusíku se ve své přednášce zmínil také prof. Dr. Witold Grzebisz, Akademia Rolnicza Poznan. Jak uvedl, pokud má pšenice poskytnout výnos 8 t/ha, musí zakořenit do 100 cm a odebrat živiny až ze 140 cm. Řepka na výnos 4 t/ha čerpá až ze 150 cm. Půda má být činná fyzikálně, chemicky a biologicky. Pokud pH klesne pod 5, rostlina nevytváří kořenový systém. Proto je třeba zařídit, aby se kořeny dostaly do 100 cm, a po tuto dobu nemá být v půdě příliš dusíku. Je třeba počítat také s tím, že stres v době konce odnožování (sucho) způsobí, že rostlina ztratí 25 % výnosu. Pro obilniny také platí, že 600 klasů zaručí výnos osm tun z hektaru, přičemž když rostlina přijme 240 kg N, je zaručen 13% obsah bílkovin.
Pro výnos řepky ve výši 4 t/ha je potřeba 180 kg N/ha, na tunu semene 60 kg N (bez započítání dostupného dusíku z půdy). V rostlinách musí být 100 % potřebného dusíku nashromážděno již v době kvetení. Prof. Grzebisz upozornil, že rostlina dusík nepřijme, pokud nemá dostatek draslíku.
