Kvalita každé zemědělské půdy je popsána pětimístným kódem bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Primárním účelem bonitace zemědělského půdního fondu byla kategorizace půd podle produkčního potenciálu pro potřeby zemědělské výroby. V současnosti je však systém BPEJ nenahraditelným nástrojem mimo jiné pro ochranu půdy, její oceňování, ale i jako základ dotační politiky státu. Každý systém však po čase vyžaduje aktualizaci a výjimkou není ani tento, bonitační. V letošním roce se do legislativy podařilo implementovat výsledky řešení výzkumných projektů zaměřených na aktualizaci systému BPEJ. Těmito novinkami se zabývá Ing. Tomáš Khel a kolektiv z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v. v. i., v časopise Úroda (Úroda 7/2024).
Zavedení nových hlavních půdních jednotek
Jak uvádějí, v letošním roce byla vyhláškou ministerstva zemědělství č. 33/2024 Sb. aktualizována vyhláška č. 227 z roku 2018 „o charakteristice bonitovaných půdně ekologických jednotek a postupu pro jejich vedení a aktualizaci“. Konkrétně byly do výčtu hlavních půdních jednotek (HPJ) doplněny skupiny půd koluvizemí (HPJ 79–81) a antropozemí (HPJ 82–89). HPJ pro tyto půdy doposud v systému BPEJ nebyly, což s nárůstem jejich výměry často v bonitační praxi způsobovalo problémy. Pakliže byly tyto půdy v terénu zastiženy, musely být řazeny do platných HPJ, tedy tyto specifické půdy byly „připodobňovány“ k půdám rostlým, což eliminovalo popis způsobu vzniku těchto půd i případná z toho plynoucí rizika.
Pro připomenutí – koluvizemě jsou půdy vznikající ve spodních částech svahů sedimentací erozního sedimentu. Jedná se o půdy hluboké, kterým dominuje >50 cm mocný naakumulovaný horizont na původním humózním horizontu. Vzniku koluvizemí tedy člověk napomáhá nevhodným hospodařením, naproti tomu antropozemě člověk zcela vytvořil. Jedná se o půdy navrstvené v rámci rekultivací v místech těžby, nebo zahlazování následků lidské činnosti v krajině (např. rekultivace skládek, popílkovišť apod.). Do této skupiny půd tedy nepatří půdy antropicky ovlivněné, které ve svém profilu nesou pouze známky lidského ovlivnění (typicky půdy intravilánu, zahrad či parků). Stejně tak metodika mapování a aktualizace BPEJ neumožní mapování antropických půd horší kvality v místě, kde byla původní zemědělská půda poškozena, či narušena nepovoleným zásahem (navážky, překryvy, skrývky apod.). V těchto případech bude v kompetenci orgánu ochrany zemědělského půdního fondu ověřit tento nesoulad a vyvodit odpovědnost za zjištěný stav.*
Celý článek naleznete v časopise Úroda (7/2024).
Úvodní fotografie: Profil koluvizemě modální Foto Tomáš Khel
