Hybridy kukuřice a řepky jsou výsledkem moderních metod šlechtění, které pomáhají k vyšším, ale také stabilnějším výnosům. Na agronomech je pak zvolit takové odrůdy, které splňují požadavky daného podniku a půdně-klimatické podmínky zvoleného stanoviště. Zemědělskému obchodnímu družstvu Potěhy, které hospodaří v okrese Kutná Hora, se to podle dlouhodobých výsledků daří.
Na českém trhu jsou kvalitní hybridy. To platí o kukuřici i řepce. Rozhodnutí agronoma při výběru odrůdy neovlivňuje to, zda z pole sklidí nějakou úrodu nebo ne. Dnes je to spíše o hledání těch nejoptimálnějších vlastností pro daný pozemek a zvolený způsob agrotechniky, popisoval Ing. Jakub Lauda, ředitel Zemědělského obchodního družstva Potěhy, který zde několik let působil jako vedoucí rostlinné výroby. Na této pozici jej nedávno vystřídal Ing. Petr Fuxa. Oba nám uvedené družstvo představili.
Ozimé plodiny
ZOD Potěhy hospodaří na výměře asi 3050 hektarů. Naprostou většinu této plochy tvoří půda orná. Jak uvedl Ing. Lauda, podnik má k dispozici různou kvalitu pozemků. „V okolí Čáslav-Filipov jsou jedny z nejbonitnějších pozemků. Pak ale máme také pole, kde můžeme orat maximálně patnáct centimetrů. Kvalita půdy je různá a musíme tomu přizpůsobovat skladbu plodin i intenzitu hospodaření,“ uvedl.
Obhospodařované pozemky ZOD Potěhy najdeme v řepařské výrobní oblasti. Každoročně významná část se využívá k produkci řepkového semene. V loňském roce byla v Potěhách ozimá řepka vyseta na ploše 460 hektarů. „Ceny řepky za semeno jsou pořád na dobré úrovni, a tak si tuto plochu stále držíme. Nepřikročili jsme na rozdíl od jiných podniků ke snižování výměry této plodiny,“ popisoval ředitel podniku. Jedním z důvodů pro zachování současného rozsahu pěstování jsou také velmi dobré výnosy, kterých družstvo každoročně dosahuje. „Přibližně za posledních osm let jsme nejhorší hektarový výnos měli 3,7 tuny. Ani to ale není žádný katastrofální výsledek. Průměrný výnos za posledních osm let je ovšem 4,05 t/ha. Řepka je tak ekonomicky zajímavá. Jiný pohled je lidí obecně na žlutě kvetoucí porost a častý pohyb postřikovače,“ uvedl Ing. Lauda. Ekonomika pěstování ozimé řepky je jen jedním z důvodů, které může některé podniky vést k tomu, že osevní plochy snižuje. Dalším důvodem je podle Ing. Petra Fuxy legislativní podmínky spojené s ochranou rostlin. Neustálé omezování účinných látek především insekticidů pěstování řepky poměrně komplikuje, připomíná agronom.
Družstvo pořád pěstuje ozimý ječmen ke krmným účelům. Produkce z přibližně 130 hektarů slouží pro potřeby podniku a jen část je dodávána externímu zpracovateli.
Ozimá pšenice tvoří základ osevního postupu. V jednotlivých letech se její výměra částečně mění, ale pohybuje se od 1000 do 1100 hektarů. Asi devadesát procent pěstovaných odrůd pšenice má potravinářskou kvalitu E případně A. „V posledních letech, pokud nám vychází pšenice po pšenici, tak podruhé volíme některou z odrůd s pekařskou kvalitou C, ať už je to ke krmným účelům nebo na výrobku oplatků,“ upřesňoval Ing. Lauda.
Setí na jaře
„Letos na jaře jsme se po dvou letech vrátili k jarní pšenici, protože ani nám se nepodařilo kvůli počasí na podzim zasít všechny ozimy, jak jsme chtěli,“ pokračoval ředitel družstva s tím, že pro tuto plodinu se počítá se 115 hektary. Jedná se ale o nouzové řešení, které si vynutily podmínky v posledním čtvrtletí minulého roku.
Z pohledu popisovaného družstva je zajímavou plodinou jarní ječmen. Každoročně se seje asi na 270 hektarů. V minulosti se ječmen pěstoval až na 300 hektarech. „Potenciálně to je plodina s malými náklady na pěstování, a když se k tomu přidají dobré povětrnostní podmínky během vegetace, máme dobrý výnos. Před pěti šesti lety byla zároveň dobrá cena za tuto komoditu,“ vzpomínal Ing. Lauda. „V posledních letech je trochu problém dosáhnout předpisové parametry, jaké požadují sladaři.“
Významná část obhospodařovaných polí je každoročně rezervováno pro výsev cukrovky. Zdejší půdně-klimatické podmínky této plodině prospívají, a tak se cukrovka seje na 350 hektarů. Následně v Potěhách sejí přibližně 120 hektarů vojtěšky a pokračuje se zakládáním porostů kukuřice. Té se zde pěstuje přes 500 hektarů. Přibližně z poloviny pozemků se sklízí rostliny na siláž a druhá polovina je určena k produkci zrna. Podobně jako u ozimé pšenice i kukuřice se seje někdy dva roky po sobě na stejný pozemek. V tom případě ale zrnovou kukuřice vystřídá kukuřice na siláž.
Nezanedbatelná část rostlinné produkce je určena pro účely podniku, který se zabývá také živočišnou výrobou. Najdeme zde celkem asi 800 kusů holštýnského skotu v uzavřeném obratu stáda. Přibližně polovinu tvoří dojnice. Podnik stále pokračuje s chovem prasat, který probíhá také v uzavřeném obratu, z toho je 380 prasnic. Kejda z živočišné výroby a významná část produkce silážní kukuřice směřuje do bioplynové stanice, kterou družstvo spoluvlastní.
Výběr hybridů kukuřice
ZOD Potěhy má dlouhodobou spolupráci s firmou Pioneer v zakládání jejich poloprovozních pokusů.
Jak uvedl Ing. Jan Bosák, obchodní zástupce společnosti Pioneer, jedná se o jednu z nejdelších spoluprací nejen v ČR, ale i v celé Evropě. Jak věří, dvaceti šestiletou tradicí bez přerušení se nemůže pochlubit každý. „Výsledky pokusu jsou pro nás jedním podkladů pro volbu hybridů do našeho osevního postupu“ uvedl Ing. Lauda.
Přibližně osm hybridů na výměru pětiset hektarů kukuřice je ve zdejších podmínkách optimální. „Zdejší pozemky najdeme v nadmořské výšce od 240 do 300 metrů. Výškový rozdíl nějakých šedesát metrů se může zdát nevelký, ale k tomu musíme počítat s rozdílnou kvalitou půd,“ připomínal Ing. Jan Bosák, obchodní zástupce společnosti Pioneer. Navíc podnik se zaměřuje na produkci siláže i zrna. Ve výsledku se tu uplatňují hybridy od FAO 240 do 320. Podle Ing. Bosáka to ale není pro firmu Pioneer problém díky širokému sortimentu zrnových i silážních hybridů.
Výběr hybridů ovlivňuje také technické vybavení podniku. Na jedné straně to jsou sklizňové kapacity celé linky v případě přípravy objemného krmiva a na straně druhé i zázemí související s posklizňovou úpravou. Díky tomu mohou i v Potěhách volit výnosnější ale potenciálně pozdnější zrnové hybridy, které mohou vlastními prostředky dosoušet v letech, kdy je to potřeba.
Osiva značky Pioneer jsou v našem podniku vyzkoušené a to je pro nás důležité, potvrzuje Ing. Lauda „Určitě je důležité rozložit rizika. Pro provoz živočišné výroby musíme zajistit krmivo pro osmisethlavé stádo skotu. K tomu vyrábíme šest až sedm tisíc tun kukuřičné siláže pro bioplynovou stanici, na které máme podíl. Standardně využíváme informace a doporučení zástupců osivářských firem a v případě i můžeme využít zkušenosti z poloprovozních pokusů, které u nás ve spolupráci se společností Pioneer probíhají,“ vyjmenovává Ing. Lauda.
Jedním z aktuálně nosných hybridů družstva je kukuřice P8816. „Hybrid P8816 pěstujeme za siláž. Vyznačuje se mohutným vzrůstem, vynikajícím podílem zrna a velkou tolerancí k horším půdním podmínkám. Protože i na těchto pozemcích potřebujeme produkovat kvalitní kukuřičnou siláž, je pro nás P8816 jasná volba,“ uvedl Ing. Lauda již v minulosti pro společnost Pioneer.
Velmi spokojeni jsou v Potěhách i například s hybridem P9234, který se zde sklízí na zrno. Jedná se o suchovzdorný hybrid s velmi dobrým výnosem zrna i silážní hmoty. Je vybavený technologií Optimum® AQUAmax®, díky které rostliny lépe odolávají nedostatku vláhy a stresu ze sucha a vysokých teplot, což v posledních letech osvědčil, když v loňském roce poskytnul přes 14 tun suchého zrna a o rok dříve, kdy byl úhrn srážek mnohem nižší, to bylo asi 12,5 tuny.
Zkušenosti s řepkou v okolí
Společnost Pioneer má své zástupce i na zdejších polích s řepkou. „Během osmi let mého působení ve funkci vedoucího rostlinné výroby se několikrát změnilo porfolio hybridů řepky,“ uvedl Ing. Lauda. Proto si v Potěhách nezkoušejí řepky na poli v takové míře jako kukuřice. Využívají informací Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin. „Dalším důležitým zdrojem informací je pro nás zkušenost i okolních podniků, se kterými jsem v pravidelném kontaktu. V případě řepky nadějný hybrid rovnou zařazujeme do osevního postupu. V prvním roce ale na menší výměru,“ uvedl ředitel družstva. „Dlouhodobě pěstujeme s více než dvacetiprocentním podílem i hybridy firmy Pioneer. V minulých letech byl pro nás nosný hybrid PT 264. Tento hybrid vynikal vysokými výnosy, jejich meziroční stabilitou a velmi dobrou odolností poléhání. Před dvěma lety jsme s úspěchem vyzkoušeli novější PT 271. Přesvědčily nás k tomu nejenom výsledky z pokusů firmy Pioneer, ale i SPZO a ČZU v Praze. O tom, že to bylo dobré rozhodnutí, svědčí to, že v letošním roce budeme sklízet PT 271 již z 92 hektarů,“ dodal představitel ZOD Potěhy.*
