V posledních letech se z oprávněných důvodů rozšířilo používání listových hnojiv a biostimulantů. Společně s nimi se pro zvýšení účinku aplikovaných látek poměrně často využívají také huminové látky (HL). Mnohé studie potvrzují, že HL podporují bioaktivní působení a zvyšují účinnost mimokořenově aplikovaných živin. Huminové látky totiž u rostlin stimulují růst a vývoj, zvyšují odolnost proti abiotickým i biotickým stresům a celkově zvyšují produktivitu zemědělství. Jaké jsou však principy jejich působení?
Podle závěrů mnoha vědeckých studií lze obecně konstatovat, že mimokořenová (listová) aplikace huminových látek se podílela na zvýšení parametrů rostlin, které mohou být přímo dobře změřeny, jako je množství kořenů a nadzemní biomasy. Stejně tak jsou dokumentovány změny ve fyziologických procesech rostlin, například vyšší obsah fotosyntetických pigmentů v pletivech, intenzivněji probíhající fotosyntéza i transport vznikajících asimilátů. Ve výsledku se toto projevuje na zvýšení výnosů, zlepšení kvality plodů, zejména vyšším obsahu cukru, bílkovin, vlákniny či vyšší olejnatosti. Výzkumy také potvrzují vyšší aktivitu enzymů a dalších látek, které pomáhají rostlinám bojovat proti stresu, jako jsou peroxidázy, katalázy apod.
Více informací k huminovým látkám naleznete v týdeníku Zemědělec (11/2024) v článku Ing. Jindřicha Černého, Ph.D., a kolektivu z České zemědělské univerzity v Praze.*
Úvodní fotografie: Listové hnojivo (A) bez huminových látek, (B) s huminovými látkami – koncentrát, (C) s huminovými látkami připravené pro aplikaci (2 l hnojiva/200 ml vody) Foto Jindřich Černý
