Problémy s hraboši nekončí. Populace hraboše přirozeně klesá jen velmi pozvolně a hraboši se také stále ještě množí. Informoval o tom Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský na Rostlinolékařském portálu.
Jak uvádí, ztráty na vzešlých ozimech na nejvíce postižených pozemcích dosahují více než 50 %, v extrémních případech i víc než 80 %. Na polích, kde byla provedená posklizňová kultivace včetně orby, se populace hrabošů sice oslabily, ale byly velmi rychle nahrazeny populacemi z rezervoárů okolních ploch (silniční příkopy, nekultivované pozemky, zanedbané zahrady, biokoridory a remízky podél polí). V současnosti lze pozorovat četné výpadky v porostech řepky i obilnin. Někde jsou vidět ostrůvky poškozeného porostu, někde se ostrůvky slévají v plochu bez porostu. Často lze vidět poškození postupující od okrajů pozemků směrem do středu pole. Extrémně poškozené jsou v některých lokalitách i mladé výsadby ovocných stromků. Vysoké škody zaznamenali i drobní pěstitelé na svých zahradách.
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský dále konstatuje, že stav početnosti hraboše na území ČR je v současnosti velmi rozkolísaný. Někde populace poklesly, někde naopak škodí více než před sklizní. Škodlivost hraboše roste především v oblasti střední a jižní Moravy, kde se dosažená procenta překročení prahu škodlivosti pohybují v tisících (ale i v ostatních krajích jde o řády stovek). Větší problémy lze tak letos ještě očekávat v Kraji Vysočina a pravděpodobně i v Plzeňském kraji. Na ostatním území lze koncem podzimních měsíců očekávat pokles početnosti hraboše, avšak pouze za předpokladu, že pro vývoj hraboše nebude příznivé počasí.*
