Pro zachování stabilního hospodářského výnosu polních plodin především v suchých letech se v České republice stále více uplatňují redukované způsoby zpracování půdy. Hlavním důvodem rozšiřování minimalizačních a půdoochranných opatření je jejich příznivý vliv na strukturní stav půdy, snížení ztrát vody při mělčím zpracování půdy, omezení vyplavování pohyblivých forem dusíku a v neposlední řadě také redukce vodní eroze.
Tato opatření také zvyšují retenční a akumulační schopnost půdy, infiltraci dešťové vody, zmenšují odtok vody z půdního povrchu a redukují ztráty vody evaporací. Oproti konvenčnímu zpracování půdy je výsledkem lepší vláhové zabezpečení pěstovaných plodin, neboť je obecně známo, že pravidelně kypřená půda je jen velmi málo odolná proti účinkům vody, a tudíž je nejvíce zranitelná erozí. Plochy s půdoochrannými technologiemi v České republice stále narůstají a v současné době zaujímají přibližně 250 tisíc hektarů.
Ing. Milan Vach, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně ve svém příspěvku v časopisu ÚRODA č. 8 však zmiňuje i negativní důsledky minimalizace, ke kterým patří vyšší objemová hmotnost a nižší pórovitost půdy, což může mít zejména u těžších půd nepříznivý vliv na půdní režim s následným dopadem na formování výnosu. Vzhledem k absenci vlivu orby i další kultivace hrozí také vyšší nebezpečí výskytu plevelů. Významně pak narůstá role účinných neselektivních herbicidů, aplikovaných v mimoporostním období, což může zvyšovat náklady této pěstební technologie. Problémem někdy může být i přenos infikovaných posklizňových zbytků předplodin na nové porosty prostřednictvím mulče, stejně tak i udržování požadované zásobenosti půd hlavními živinami v celém profilu ornice. Dlouhodobá aplikace hnojiv na povrch půdy může mít za následek nadměrné obsahy živin v povrchových horizontech ornice a nedostatek živin ve spodních partiích orničního profilu.
Podle Ing. Vacha se tyto postupy zpracování půdy a setí oproti konvenčnímu způsobu vyznačují úsporou přímých nákladů, především pohonných hmot a pracovního času, při dosažení srovnatelné výše hospodářských výnosů pěstovaných plodin.*
Celý článek si můžete přečíst v Úrodě na straně 68.
.
