Len setý je jednou z tradičních plodin českého zemědělství, která byla primárně využívána především pro produkci vlákna. Od devadesátých let 20. století však pěstitelské plochy přadného lnu vlivem hospodářských změn postupně klesaly a jeho produkce skončila v roce 2010. V současné době je pěstování lnu v České republice omezeno pouze na len olejný. Pěstitelské plochy jsou poměrně nízké a pohybují se přibližně v rozmezí 1500 až 2000 ha.
Dva typy odrůd lnu olejného
Odrůdy lnu olejného se podle obsahu základních mastných kyselin v praxi rozdělují do dvou skupin. První skupina zahrnuje odrůdy s nezměněnou skladbou mastných kyselin, které mají vysoký obsah kyseliny alfa-linolenové a nízký obsah kyseliny linolové. Do druhé skupiny spadají odrůdy, u kterých byla šlechtěním skladba mastných kyselin změněna. Ve většině případů mají velmi nízký obsah kyseliny alfa-linolenové a velmi vysoký obsah kyseliny linolové, případně může být jejich poměr přibližně vyrovnaný.
Směry využití olejného lnu
Semeno odrůd s nezměněnou skladbou mastných kyselin bylo v minulosti využíváno pro produkci vysychavého lněného oleje pro technické účely (fermeže, pomalu schnoucí barvy, laky a podobně). Vzhledem k vysokému obsahu kyseliny alfa-linolenové, která patří do skupiny omega-3 nenasycených mastných kyselin, jsou tyto odrůdy v současnosti zajímavé i z pohledu dietetického a používají se v potravinářské výrobě k produkci oleje pro speciální využití. S rozvojem šlechtění nových odrůd olejného lnu vznikla skupina odrůd se změněnou skladbou mastných kyselin, u některých odrůd došlo i ke změně barvy semene. Semeno těchto odrůd se používá v potravinářství k produkci oleje běžné potravinářské kvality a je rovněž velmi žádané v pekárenském průmyslu. Mimo potravinářství nachází lněné semeno a olej uplatnění rovněž ve farmacii, kosmetice a krmivářství.
Kromě semene nabývá na významu i netextilní využití stonku a vlákna lnu olejného. Jde například o jejich použití jako suroviny pro výrobu speciálních druhů papíru, geotextilií, výrobu tepelně a zvukově izolačních materiálů nebo pro energetické účely.
Zkoušení odrůd
V rámci registračního řízení jsou každoročně zakládány a hodnoceny polní pokusy se lnem olejným v různých půdně-klimatických podmínkách České republiky. Kromě výnosových parametrů se sledují rovněž ukazatele technologické jakosti (obsah oleje, mastných kyselin) a další významné hospodářské vlastnosti (například některé morfologické a fenologické znaky, odolnost proti poléhání, napadení patogeny a další).
Souhrnné výsledky zkoušení odrůd lnu olejného (včetně jejich charakteristik) v letech 2015–2017 naleznete v příspěvku Ing. Pavla Krause, Ph.D., z Národního odrůdového úřadu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (Úroda 2/2018, str. 62).*
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Pěkný článek autorky. Je samozřejmě vítané,že přibývají cíleným šlechtěním nové odrůdy lnu olejného s jeho širokým využitím , což vítá nejen pěstitelská praxe . Obsah textu si všímá úvodem - byť jen zmínkou- i ukončeného pěstování přadného lnu v naší zemi, s uvedeným rokem 2010. O cennou surovinu tak přišel celý náš lnářský průmysl, v regionech přestaly existovat vochlovny, tírny, barevny lněného vlákna, přádelny , tkalcovny.
Skončila kdysi tradiční výroba v našem zemědělství a rozvinutém průmyslu, přestalo se obchodovat, zastavily se exporty, importy... Žádané bývaly na domácím trhu/ ale i pro užitečný export/ lněné látky, krásné a praktické druhy ubrusů, stolního prostírání a jiné praktické zboží. A tak by jistě neškodilo , dočíst se kupř. v časopise Zemědělec či dokonce v AGRObasi mj. o tom,které evropské země v daném podnikatelském směru zůstaly nadále úspěšné, přes "hospodářské změny" posledních let. Nikde se o tom jakoby nepíše,nikde žádná zmínka. Odhaduji, že se téhle hospodářské činnosti věnují kupř. v Belgii, i když asi celosvětově došlo vývojem doby k obrovskému rozmachu levnější výroby tzv. směsných ,laicky řečeno, "víceméně umělohmotných látek" . Snad alespoň dílčí pohled na věc by zřejmě mohl poskytnout sledujícím čtenářům na svém webu např. některý z profesionálů společnosti Agritec Šumperk- stručnou formou informace , případně někdo znalý z Ministerstva průmyslu a obchodu či jiné kompetentní instituce. Nemám zhola na mysli nějaké "slohové cvičení" ani žádnou jakoukoli analýzu trhu. Prostě jen stručné sdělení, pro zajímavost a připomenutí zaniklého zemědělského a průmyslového oboru.
A třeba se může event. jednou zase stát, že nastane větší společenský odpor k "všestrannému působení chemizace ", a některé evropské země se budou pěstování a zpracování stonkového lnu - s využitím tradic a zkušeností svých předků- zase rády věnovat. Že by někdy třeba i Česká republika a oživila by někdejší RETRO ?
Kdo ví, anebo tyto obory někde "dosud frčí , jen to takříkajíc nevíme, prosperují a konstantně jedou...?
Dobrý den,
děkuji za Váš komentář. Autorkou nejsem já, ale jak je na konci příspěvku napsáno Ing. Pavel Kraus, Ph.D., z Národního odrůdového úřadu. Odborníky ze společnosti Agritec Šumperk požádám, zda by se nám k problematice pěstování přadného lnu v jiných zemích vyjádřili.