Uskladněné zrno obilovin je citlivé k napadení celou plejádou druhů skladištních škůdců. Rychlý rozvoj populací skladištních škůdců v zrnu je pro skladovatele zrnin rizikový. Škůdci totiž patří mezi hlavní biotické faktory negativně ovlivňující kvalitativní parametry zrna používaného pro potravinářské (sladovnický ječmen, potravinářská pšenice pro mlýny) i krmné účely. Napadení zrna škůdci v průběhu skladování snižuje jeho hmotnost a klíčivost a zvyšuje rizika jeho ohrožení z hlediska produkce bezpečných potravin.
Například v laboratorních podmínkách bylo dokumentováno, že roztoči se podílí na přenosu plísní a zvyšování hladiny mykotoxinu deoxynivalenolu (DON) v zrnu ječmene (Hubert et al. 2013). Někteří škůdci, jako například korovník obilní či pilous, vytváří při žíru a drcení obilek kusadly vysoký podíl prachu v obilní mase (tzv. požerky či frass). Žír larev těchto primárních škůdců je příčinou skrytého napadení, které vyústí ve vznik dutin a kavern uvnitř obilek. Dospělci pak v zrnu po jeho opuštění zanechávají typické okrouhlé výlezové otvory. Většina druhotných skladištních členovců okusuje části zrn v oblasti klíčku i mechanicky narušená zrna (mikropraskliny) při sklizni a další mechanické manipulaci. Tím vznikají hmotnostní ztráty a snižuje se kvalita zrna a klíčivost osiv a sladovnického ječmene. A nejen to. Výzkumníci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., (VÚRV) nedávno zjistili, že se snižuje i účinnost některých typů insekticidních ošetření zrn.
Poškození zrna je bráno nejen jako zhoršený kvalitativní parametr, ale i nepřímý ukazatel napadení obilovin škůdcem. Vzhledem k možnému výskytu skrytého napadení berou někteří zákaznici výskyt mrtvých brouků jako jeho potencionální indikátor. Proto skladovatelé obilí a zejména pak jejich zákazníci (např. obchodníci s komoditami, výkupy, sladovny, mlýny) považují za vážný problém jak přítomnost živých a někdy i mrtvých škůdců, tak přítomnost poškozených obilek zjištěných při laboratorních rozborech vzorků uskladněné či obchodované komodity. Poškození obilek škůdci a jejich kontaminace fragmenty škůdců jsou v některých státech sledovány jako samostatný parametr kvality (tzv. „IDK index“). Z výše uvedených důvodů při příjmu komodity či v průběhu jejího skladování laboratoře kontrolují výskyt škůdců a poškození zrn v odebraných vzorcích. Laboratorní rozbor obvykle zahrnuje dvě části: (1) Rozbory vzorků z hlediska přítomnosti škůdců ve vzorcích, a (2) rozbory vzorků z hlediska přítomnosti poškozených semen ve vzorcích. Obě části ve svém článku v tématu týdne v Zemědělci (3/2022) rozebírají odborníci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v čele s Ing. Václavem Stejskalem, Ph.D.*
