Po roce 1990 došlo v českém zemědělství k velmi výraznému snížení spotřeby minerálních hnojiv. Současně s poklesem stavů hospodářských zvířat dochází i ke snižování přísunu živin do půdy ze statkových hnojiv. Tato skutečnost má negativní dopad nejen na základní parametry půdní úrodnosti (hodnotu půdní reakce a obsah přístupných živin), ale někde se již začíná projevovat i klesající trend výnosů hlavních tržních plodin (obilniny, řepka) a jejich zhoršené kvalitativní vlastnosti.
Zachování a zvyšování půdní úrodnosti je pro zemědělce základním předpokladem pro dosahování dobré a kvalitní zemědělské produkce v delším časovém horizontu. Pouze touto cestou vede trvale udržitelný rozvoj a zachování výrobních podmínek pro příští generace.
V Modřicích u Brna proběhl jeden z mnoha tradičních seminářů pořádaných v rámci podniků skupiny AGROFERT, tentokrát pod patronací společnosti NAVOS, a. s. Cílem bylo informovat o chystaných změnách jak v legislativě České republiky, tak o novinkách v sortimentu hnojiv a dalších aspektech ovlivňujících zemědělské hospodaření.
Nedoceňované živiny
Na začátku semináře vystoupil doc. Ing. Tomáš Lošák, Ph.D. z Mendelovy univerzity v Brně, aby přítomným přiblížil nedoceňované živiny v systémech hnojení plodin. Uvedl, že přes 70 % výměry České republiky je nedostatečně zásobeno hořčíkem, přičemž akutní nedostatek hořčíku je u 18 % zemědělských půd. Dále upozornil, že je třeba hnojit i pozemky s vyhovující zásobou hořčíku.
Rostlina přijímá rozpuštěné živiny z půdního roztoku nezávisle na tom, jestli bylo hnojeno organicky či minerálně. Hořčík je v půdě obsažen ve velmi rozdílných koncentracích a v různých formách. Průměrný obsah veškerého hořčíku činí asi 0,4–0,6 % a je závislý především na minerálním složení mateční horniny.
Více informací bylo zveřejněno v týdeníku Zemědělec v Agrofertnews.
