Otazník v nadpise článku Ing. Jindřicha Černého, Ph.D., a kolektivu z České zemědělské univerzity v Praze zveřejněného v časopise Úroda je záměrně. Hnojení jarního ječmene vyvolává mnoho otázek při stanovení dávek a termínů aplikace dusíku, síry, vápníku, mikroprvků, tak proč nepřidat ještě jeden otazník u fosforu.
Obvykle se v příspěvcích k problematice hnojení jarního ječmene zabývají odborníci dusíkem. Je to pochopitelné, neboť dusík, a v posledních letech také síra, jsou živiny pro „jarní“ aplikaci, ať už v podobě základního hnojení pro jarní plodiny (jako právě ječmen), nebo přihnojení pro ozimé i jarní plodiny. Aplikace ostatních živin, jako fosforu (a také draslíku, příp. hořčíku), je většinou doporučována již v podzimním období před základním zpracováním půdy. S ohledem na jejich menší mobilitu v půdě je to v pořádku. Ovšem i jarní aplikace může mít velký význam. Ve svém příspěvku se autoři zaměřili zejména na výživu jarního ječmene fosforem a možnosti hnojení před založením porostu a v průběhu vegetace. Některá specifika fosforu porovnali s dusíkem.
Obecně by bylo podle nich možno konstatovat, že jarní ječmen má obdobné nároky na fosfor jako ostatní obilniny. Odběrový normativ (celkový biologický odběr) je nejčastěji uváděn na úrovni kolem 5 kg P na tunu hlavního sklízeného produktu, tedy zrna. Tyto údaje potvrzují i výsledky jejich dlouhodobých polních pokusů. Celkem „jednoduše“ lze dopočítat potřebu na předpokládaný, nebo dosažený výnos. U obilnin v tomto ohledu platí téměř lineární závislost mezi výnosem a celkovým odběrem. Při výnosu 5 t/ha odebere ječmen kolem 25 kg P/ha, při výnosu 7 t/ha 35 kg/ha. Ve srovnání s potřebou dusíku (22–25 kg/t zrna) je odběr fosforu ječmenem menší, a tak by se mohlo zdát, že příjem fosforu nebude problém. Opak je však pravdou. Příjem fosforu jarním ječmenem může být komplikovanější, a to hned z několika důvodů, které odborníci podrobně ve svém článku popisují.
Jak uvádějí v závěru, dodání fosforu může mít vliv na utváření výnosu na půdách s jeho nízkým obsahem (<40 mg/kg Mehlich 3). Jelikož je kladen důraz na potřebu fosforu na začátku vegetace, lze ho dodat ještě při základním hnojení jarního ječmene (při předseťové přípravě půdy), nebo aplikací pod patu při výsevu. To bude důležité, pokud jsme na podzim hnojení fosforem vůbec neřešili. Na trhu je mnoho hnojiv, které lze k těmto účelům využít. Zejména se jedná o vícesložková hnojiva typu „NP“ (Amofos, MAP, DAP), či různé druhy komplexních hnojiv NPK, a to kombinovaná nebo směsná hnojiva. Vždy je však podle odborníků důležité jejich zapravení do půdy tak, aby mohl být fosfor využíván kořeny. Přestože se setkáváme s názory, že uvedená hnojiva lze využít i pro přihnojení, výzkum stále potvrzuje, že povrchové aplikace fosforu jsou málo účinné, a pokud je to možné, je vhodné zapravit fosfor do půdy. Při hnojení jarního ječmene to určitě možné je! Aplikace fosforu do půdy je významná i z důvodu, že fosfor patří mezi živiny, které ovlivňují růst kořenů. V místě s vyšší koncentrací fosforu se kořenový systém rozvine více a rostliny již nemají potřebu vytvářet hlubší kořeny. To však může mít negativní vliv při nedostatku srážek. Proto by například při hnojení pod patu aplikovaný fosfor měl zajistit zejména zásobení fosforem na počátku růstu a dávka P by neměla být vysoká, shrnují autoři z České zemědělské univerzity.*
Další informace přináší článek zveřejněný v časopise Úroda (1/2020).
