V posledních letech výrazně vzrostly plochy ozimé pšenice ošetřené proti plevelům časně postemergentně z důvodu dobré účinnosti používaných herbicidů a zpravidla dostatečné půdní vlhkosti v tomto období. V loni v říjnu však bylo srážek příliš (200 % dlouhodobého normálu), což komplikovalo setí a následnou aplikaci herbicidů. Herbicidní ošetření pozdě setých pšenic (nebyly výjimkou listopadové výsevy) proto muselo být často odloženo až na jaro.
Přestože dostatek srážek obvykle zajistí výbornou účinnost většiny na podzim používaných širokospektrálních herbicidů, či tank-mix (TM) kombinací, některé plevele, zejména ty vzcházející z větších hloubek, nemusí být vždy dostatečně potlačeny. Rovněž některé trávovité plevele (sveřep jalový) jsou na podzim obtížně hubitelné, zejména, pokud je ošetření provedeno při nižších teplotách u později setých porostů. Vedle toho je třeba na pozemcích s vyšší intenzitou zaplevelení vytrvalými pleveli počítat s jejich intenzivním vzcházením v průběhu jara. V řidších nebo později setých porostech pšenice mohou navíc na jaře vzcházet také jarní plevelné druhy, které se běžně v ozimých plodinách neuplatňují. Jedná se především o plevele vzcházející z hlubších vrstev půdy, jako jsou oves hluchý, ježatka kuří noha, opletka obecná a konopice polní.
S ohledem na výše uvedené skutečnosti je potřeba jarních herbicidních zásahů odůvodněná. Navíc někteří pěstitelé používají na podzim úmyslně pouze jednosložkové, levné herbicidy, kterými potlačí pouze některé plevele (obvykle chundelku, či plevele spodního patra) a předem plánují „dočištění“ na jaře. Je však třeba si uvědomit řadu úskalí jarních herbicidních zásahů včetně úzkého spektra herbicidů z hlediska jejich mechanismu účinku.
Tyto a další informace k tématu přináší článek autorů doc. Ing. Miroslava Jursíka, Ph.D., a prof. Ing. Josefa Soukupa, CSc., zveřejněný v týdeníku Zemědělec (11/2021).*
