Díky evoluci, která na Zemi kontinuálně plyne miliardy let, vznikly základy veškeré fauny a flory. Tato činnost se děla a neustále děje výhradně bez zásahu člověka, a to působením tří základních sil – dědičnosti, proměnlivosti a výběru. Veškeré změny v dědičnosti rostlin vznikaly a vznikají zcela nahodile a vzniklé změny se buď osvědčily a představovaly kvalitativní posun, a nebo se neosvědčily a zmizely z povrchu Země. Toto vše se v přírodě dělo a nepochybně i dnes děje v čase. Ten za námi má za velice dlouhou řadu nul před desetinou čárkou, zatímco ten náš aktuální čas je v porovnání s tím předešlým pouhým nepatrným zlomkem. V tom minulém čase přírodní síly dokázaly důkladně prověřit vznikající produkty, v tom našem čase nám právě chybí čas, abychom se dopátrali skutečné užitečnosti těch současných zásahů do dědičnosti genovými manipulacemi. A z toho pramení i moje obavy z takovýchto manipulací, o kterých se dovídáme takřka denně. To je můj pohled jako člověka spjatého s přírodou. Jiný pohled ale bude mít například ekonom či agronom v zemědělské výrobě. Jestliže genová manipulace povede k zvýšení produkce, tak proč ji nevyužít?
Když jsem nedávno naslouchal slovům prof. Ing. Jaroslav Doležela, DrSc., vedoucího Ústavu experimentální botaniky Akademie věd v Olomouci, kde hovořil, jak jsou blízko cíle, kdy budou moci aktivně vstupovat do dědičnosti pšenice, co to v blízké budoucnosti přinese, tak na jedné straně jsem se nemohl ubránit nadšení nad takovými výsledky, ale na straně druhé jsem se nemohl ubránit snad neopodstatněným obavám.
Z výše uvedeného vyplývá, že jsem k cílené genetické modifikaci poněkud skeptický, byť jí přeji jenom zdar. Vzpomeňme asi nejvíce známou toleranci vůči glyfosátům, Roundup Ready (RR). Díky místy až necitlivému užívání došlo k vytrácení účinku této manipulace již po čtyřech letech. Dnes je vyvinuta už asi třetí nebo čtvrtá generace RR a stále to je málo. Pro užívání takových plodin nám chybí časový odstup, zpětná vazba. Nikdo nedokáže stanovit „zkušební dobu“ na oprávněnost užívání geneticky modifikovaných plodin. Jinak je to obdoba toho, co se děje v přírodě samo. Na vyšlechtění nové odrůdy kulturní rostliny potřebujeme minimálně deset let. A to jde o cílenou práci a výběr takových forem kultivarů, které se nám zdají být přínosné. Příroda na tuto činnost měla takovýchto desetiletí nespočet. My jsme dnes velmi netrpěliví. To co dnes vymyslíme, zítra chceme mít již hotové. Ale takto s přírodou hrát nelze. Alespoň podle mého názoru ne.
Kdybych byl postaven před otázku, zda-li GMO Ano, či Ne, stoupl bych si do řady Nevím. Nemáme relevantní znalosti, abychom mohli udělat zodpovědné rozhodnutí.*
