Spojením umělé inteligence (AI) a geoprostorových dat vznikly v České republice inovace, které mají přímé využití v zemědělství, lesnictví, krizovém řízení, veřejném zdraví, územním plánování nebo ochraně životního prostředí. Otevírají se tak nové možnosti v analýze velkých objemů geoprostorových dat a zpracování pokročilých prostorových analýz. To umožňuje například zpřesnit předpovědi počasí, zvýšit kvalitu a spolehlivost satelitních snímků a propojit pokročilé jazykové modely s geografickými informačními systémy (GIS).
Integrace pomocí AI globálních modelů s daty z lokálních meteorologických stanic vedla podle odborníků k výraznému zvýšení přesnosti meteorologických předpovědí, což může pozitivně ovlivnit zemědělství, krizové řízení a další sektory veřejných služeb.
Odstranění oblačnosti v satelitních snímcích pak pomáhá zlepšovat jejich spolehlivost, což přispívá k efektivnějšímu monitoringu životního prostředí, sledování změn využití půdy a řízení reakce na přírodní katastrofy.
Toto odvětví podle univerzity představuje moderní způsob hospodaření, které přináší zemědělcům ekonomický profit a zároveň reaguje na nové požadavky společnosti a technické možnosti digitální doby.
Spojení velkých jazykových modelů s GIS umožňuje detailnější analýzu prostorových dat, klíčovou pro plánování infrastruktury, zlepšení městských služeb a rozhodování ve veřejné správě.
GeoAI čeká další vývoj
Objevů v geoprostorové umělé inteligenci (GeoAI) se podařilo dosáhnout díky projektům evropského výzkumného projektu PoliRuralPlus a národního výzkumného projektu Aliance. Podílí se na nich Fakulta informačních technologií Českého vysokého učení technického v Praze (FIT ČVUT) a sdružení Plan4all (P4A).
Projekt PoliRuralPlus bude pokračovat ve vývoji a rozšiřování aplikací GeoAI v praxi pro efektivní plánování, strategické rozhodování a podporu udržitelného rozvoje. Přínosem bude podle expertů i propojení s dalšími evropskými projekty v programech Horizon Europe a Erasmus.*
